Albert Einstein jako první poznal, že světlo není nepřetržitý proud energie, ale je složeno z jednotlivých částic - svazků energie, které nazval fotony. Za tento objev získal Nobelovu cenu, ale hlavně otevřel dveře kvantové mechanice. Tedy oboru o němž sami ti, kteří se v něm pohybují, nezřídka prohlašují, že mu vlastně nikdo skutečně nerozumí.
Pro mne je španělskou vesnicí, přesto si občas rád přečtu články na úrovni „kvantová fyzika pro mateřské školky“. I z nich se ale zdá být jasné, že tento obor poskytuje (další) z důkazů toho, že námi oblíbený mechanismus „příčina – následek“ je jen pomůckou. Místo něj je na místě uvažovat v lepším případě jen o pravděpodobnostech, v případě horším (pro nás všechny na Aristotelovskou logiku spoléhající analytiky) o nepoznatelnosti. Einstein sám se podle mnohých s touto nepoznatelností nesmířil – odtud jeho poznámka "bůh může být těžko pochopitelný - ale nehraje v kostky". Tuto oblast bádání tak opustil (se sebeironickou poznámkou, že jeho mladší kolegové budou jeho postoj chápat jako senilitu).
Možná, že kdyby Einstein žil dnes, vybral by si pro svůj příměr místo kostek akcie. Aplikace konceptů jako je Brownův pohyb - ustavičný neuspořádaný pohyb mikroskopických částic rozptýlených v kapalném nebo plynném prostředí, nebo koncept náhodné (či opilcovy) procházky jsou na trhu poměrně známé. I ty ukazují na možnost, že uvažování na základě „příčina – následek“ není na místě. Základem nepredikovatelnosti u nich je ale jen množství faktorů, které jsou ve hře a naše omezená kapacita je zahrnout do našich odhadů. Jde tedy jen o technický problém. Kvantový pohled na akcie je ale jiné dimenze – to, kam akcie půjdou nelze odvodit, ani kdybychom měli dostatečnou počítačovou kapacitu, která by postihla všechny faktory na trh působící.
Pokud se tedy Einstein mýlil (a zdá se, že ano), pak (parafrází jeho slov) „Bůh v kostky skutečně hraje, hraje v akcie, i ve vše ostatní“. Pokud pak co se týče implikací zůstanu u trhu, sváděl by tento názor k tomu, odsoudit všechny snahy o analýzy, predikce, apod. jako nesmyslné. To jak technické (do kterých se zde jindy rád strefuji), tak ty „moje“ - fundamentální. Bylo by to podobné (ale vlastně ještě úsměvnější) jako vydávat report při sázení na výstup u hodů kostkou. Tedy analýza na 50 stran jejímž doporučením je „vsaďte na pětku“; při existenci dostatečného počtu analytiků pak budou doporučení rovnoměrně rozprostřena mezi jedničkou a šestkou. Tato (v podstatě nihilistická) úvaha má ale v sobě slabinu – pokud kvantové zákony/nezákony platí a „bůh hraje v kostky i v akcie“, pak hraje i s našimi analýzami a články. I s interpretací toho, co je zde napsáno.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.