Praha/Ostrava (ČTK) - Největší domácí huť (23,07 EUR, -2,99%) Ostrava (AMO) požádala vládu, aby jí pomohla financovat náhrady mzdy pro několik stovek svých zaměstnanců. Kvůli výraznému poklesu poptávky po oceli nemůže těmto pracovníkům dát práci a nechává je půl roku doma. ČTK to dnes sdělila mluvčí společnosti Věra Breiová s tím, že firma nepožádala stát o konkrétní částku.
"Chtěli bychom s vládou vést diskuzi o veřejné podpoře, která by pomohla udržet naše pracovníky zaměstnané i v krizovém období dočasně snížené výroby," uvedla Breiová. Takové řešení je podle ní běžné v dalších zemích Evropské unie.
AMO šest měsíců nechává doma se sedmdesátiprocentní náhradou mzdy na 500 zaměstnanců, pro něž nemá práci. Podle Breiové stojí takzvaná částečná zaměstnanost firmu 27 milionů korun měsíčně. "Chceme s vládou hledat řešení, jak se o tyto náklady případně podělit, aby veškeré náklady nenesl stát ve chvíli, kdy by naši zaměstnanci skončili na úřadech práce," dodala mluvčí.
Podle dnešního vydání listu Mladá fronta Dnes vláda zatím nerozhodla, jak se k požadavku postaví, neboť čeká na stanovisko expertů ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva průmyslu. "Ke stanovisku ministerstva v tuto chvíli nejsem s to poskytnout informace," řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová. "Připravujeme informace pro vládu. Je na rozhodnutí vlády, jakým způsobem se k tomu postaví," dodala.
Mluvčí MPO Tomáš Bartovský ČTK řekl, že ministerstvo se chystá firmě AMO odpovědět, další podrobnosti neuvedl. MfD připomněla, že firma žádá o státní pomoc v době, kdy měla na konci roku 2008 z předchozích let nerozdělený zisk 33,6 miliardy korun a dalších bezmála pět miliard Kč vydělala loni.
Podle Breiové bude hospodářská krize trvat ještě nejméně rok a není dlouhodobě udržitelné nechávat každý týden doma s náhradou mzdy stovky lidí. Zda i těmto lidem hrozí propuštění, nechtěla komentovat. "Ve hře jsou různé varianty, které v tuto chvíli nechceme médiím sdělovat," řekla. Od ledna už firma propustila 950 zaměstnanců, v současné době jich zaměstnává 6600.
Některé země EU firmám v podobných případech pomáhají. Například francouzský stát může částečně přispívat na platy zaměstnanců firmy, která se ocitla v ekonomických potížích a je nucena zpomalit či přerušit výrobu. Společnost místo propouštění uvolní zaměstnance na nucenou dovolenou, a to po souhlasu příslušného regionálního odboru ministerstva práce na nejdéle šest týdnů nepřetržitě.
Zaměstnancům je po tu dobu od dubna 2009 vypláceno 75 procent jejich hrubé mzdy, respektive minimálně kolem sedmi eur za pracovní hodinu. Stát firmě pak zpětně vrátí zhruba polovinu této částky, tedy kolem 3,5 eura na hodinu. Francouzský stát odhadoval počátkem roku, že na program této pomoci přispěje asi 40 miliony eur, ale kvůli pokračující krizi se očekává, že bude ještě pár desítek milionu nucen přidat.
Například právě společnost využije tohoto opatření pro svou továrnu v Isbergues v severní Francii, kde od 1. září přeruší práci 200 lidí, kterým bude vypláceno 75 procent hrubé mzdy, tedy 92 procent čistého příjmu. Firma již před několika měsíci kvůli poklesu poptávky snížila produkci oceli v Isbergues z 30.000 tun měsíčně na 16.000 tun. Od září bude tak výroba zmražena úplně.
Mluvčí odborového svazu IG Metall v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko ČTK řekl, že poskytování státní pomoci na platy zaměstnanců v problémových soukromých firmách v Německu běžné není. V průmyslu však existují různé formy pomoci, nejčastěji formou státních záruk za bankovní půjčky. Kredit pak může být určen výslovně i na krytí mzdových požadavků. Na mzdy mohou jít teoreticky i prostředky poskytnuté z přímých forem finanční podpory poskytnuté například prostřednictvím vládní rozvojové banky KfW.
V poslední době však nebyla v německém ocelářském průmyslu žádná státní pomoc poskytnuta. Nejznámějším příkladem, kdy stát nějaké firmě nabídl pomoc, a to formou státních záruk i překlenovacího úvěru, je automobilka Opel.