Švýcarská vláda je rozhodnuta nezpřístupnit americké straně jména 52 tisíc klientů (12,81 CHF, 1,91%), které Spojené státy viní z vědomého vyhýbání se placení daní v USA. Vláda podle ministerstva spravedlnosti zakáže bance předat jakékoli dokumenty do Spojených států, i kdyby k tomu nutil americký soud.
Americká vláda po požaduje vydání údajů o účtech více než 50 tisíc Američanů, kteří se skrze měli vyhýbat v USA daním. Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že banka vědomě a systematicky porušovala americké zákony. Aktivity v USA měly bance na poplatcích přinést více než 100 milionů dolarů, Spojené státy ale měly přijít na daních o stamiliony dolarů.
Bern v kauze vydal doposud nejostřejší oficiální stanovisko, podle kterého švýcarská vláda dokumenty raději zabaví předem, než aby je vydala americké straně.Washington se snaží přimět k vydání dokumentů prostřednictvím federálního soudu v Miami. i švýcarská vláda ale opakují, že předání jmen klientů by porušilo švýcarské zákony a navíc samotné zaměstnance bank by musela stíhat prokuratura.
Švýcarské ministerstvo spravedlnosti ve zprávě píše, že nebude muset případnému nařízení soudu v Miami k vydání informací o majitelích 52.000 účtů vyhovět. Mluvčí ministerstva Folco Galli dodal, že vláda minulý týden dokonce rozhodla, že případné materiály raději v předstihu zabaví, aby zabránila jejich vydání do USA.
Případný výjimečný krok švýcarské vlády by nebyl bez předchozího precedentu. V 80. letech úřady ve Švýcarsku zabavily záznamy pojící se s komoditním obchodníkem Markem Richem, a zajistily tak, aby se nedostaly do USA. Rich uprchl ze Spojených států do Švýcarska v roce 1983 poté, co ho porota v USA obvinila z více než 50 bodů včetně zpronevěry, vyděračství a obchodů s Íránem. Kontroverzní milost dostal Rich v roce 2001 od prezidenta Billa Clintona pár hodin před koncem prezidentova mandátu v Bílém domě, napsala agentura AP.
Analytik Nicolas Michellod z pobočky finanční a poradenské skupiny Celent v Zurichu uvedl, že celá kauza se točí kolem peněz. "Vzhledem k tomu, že již přiznala chybu, řešení může přijít jen jedno. Švýcarská banka bude muset zaplatit pokutu nebo náhradu odpovídající daním, které americké vládě chybějí," uvedl.
Soudce Alan Gold nařídil americké vládě, aby řekla, zda je připravena pobočky švýcarské banky v USA zavřít. Akcie banky přesto dnes v Curychu vzrostly o 1,7 procenta. Analytici předpokládají, že dojde na mimosoudní vyrovnání ještě před slyšením, které se chystá na 13. července.
, která minulý měsíc navýšila kapitál o 3,5 miliardy dolarů, aktuální vývoj nekomentuje. Analytici předpovídají, že spor obou stran musí skončit kompromisem. Investoři na finančním trhu očekávají, že Spojené státy nezabaví švýcarské bance UBS její americká aktiva. Naopak za čím dál více pravděpodobnou považují mimosoudní dohodu. Nepředpokládají, že by Washington přistoupil k radikálnímu kroku a aktivity banky v USA dal zavřít. Ve hře je riziko, že by to mohlo mít negativní dopad na globální finanční systém.
Kolik by mimosoudní vyrovnání UBS stálo, není jasné. Analytici ale říkají, že by si banka mohla dovolit zaplatit až 5,5 miliardy dolarů, aniž by pak musela doplňovat hotovost.
(Zdroj: čtk, USA Today, AP, Bloomberg)