Brusel (zpravodaj ČTK) - Česká republika patří v Evropské unii mezi země s nejnižším počtem podvodů s evropskými penězi. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou dnes zveřejnil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Více než polovina podvodů se přitom podle ní odehraje jen v šesti zemích unie z celkových 27, konkrétně v Belgii, Bulharsku, Itálii, Německu, Rumunsku a ve Velké Británii.
OLAF, jehož vyšetřovatelé získali zpět téměř půlmiliardy eur z podvodů s evropskými dotacemi, v Česku v současnosti vyšetřují dva případy. Jeden se týká zneužití finančních prostředků z unijního rozpočtu v zemědělství a druhý celního podvodu. Celkem přitom v celé unii úřad pracuje na více než třech stovkách případů, z čehož je 61 v Belgii. To je ale do značné míry dáno tím, že právě Belgie a její metropole Brusel je sídlem mnoha institucí EU.
Převážná většina případů přitom spadá do zemědělství, kde je zneužívání evropských peněz nejčastější. Téměř dvě třetiny těchto případů se týkají zneužití dotací na pěstování ovoce a zeleniny, přičemž oblíbeným cílem podvodů jsou především dovozní cla na česnek. Obchodníci česnek ve velkém dovážejí z Číny, ale udávají úplně jinou zemi původu, aby se vyhnuli platbám dovozních tarifů.
"Rájem" podvodníků se zemědělskými dotacemi je podle OLAF Bulharsko a Rumunsko. V Bulharsku zašla situace dokonce tak daleko, že země dokonce musela loni vytvořit speciální jednotku vyšetřovatelů, kteří se zaměřují jen na zneužívání zemědělských dotací. OLAF přitom Bulharům v tomto případě radí, jak jednotlivé případy dostat k soudu a zajistit skutečné potrestání viníků.
Bulharsko a Rumunsko však nejsou jedinými místy podvodů. Mezi země, které mají již tradiční problémy s legálním využíváním zemědělských dotací, patří Španělsko, Itálie a Francie. Právě ve Francii také nedávno padl rozsudek v jednom z největších případů odhalených úřadem OLAF. Ten se týkal obchodu s pančovaným máslem, do nějž byla prokazatelně zapojená i italská mafie.
Italská společnost Italburro, na jejíž provoz měla značný vliv italská zločinecká organizace Camorra, která působí především v Neapoli a okolí, dovážela z Německa chemické produkty, které využívala k pančování másla, jež pak vyvážela do řady zemí Evropy. Jen na trzích ve Francii, Itálii, Německu a Belgii přitom skončilo 16.000 tun tohoto produktu.
Přestože počátky celého případu spadají do roku 1999, další samostatné vyšetřování ve Francii ukázalo, že francouzští dovozci o pančovaném máslu věděli, a přesto jej prodávali dále. Šéfové společnosti, která dovoz organizovala, tak byli letos v únoru odsouzeni k podmíněným trestům vězení, přičemž jejich firma musí zaplatit 200.000 eur (asi 5,2 milionu korun) pokuty. Francie navíc musí do rozpočtu EU vrátit dotace ve výši 23 milionů eur (téměř 600 milionů korun).
I Česko má však jeden mediálně známý případ, kdy mohly být zneužity evropské peníze. O podvod se podle policie pokusila skupina lidí, jejímž členem byl i bývalý šéf kabinetu sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel.
Celá kauza je spojena se zámkem Budišov na Třebíčsku. Prostřednictvím společnosti Bono Publico měla být získána evropská dotace na jeho opravu, přičemž Doležel, nyní již zesnulý starosta Budišova Ladislav Péťa a úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka údajně nadhodnotili náklady na rekonstrukci zámku tak, aby si mohli mezi sebe rozdělit zhruba 30 milionů korun. Případ v současnosti projednává Okresní soud v Třebíči.