ECB sleduje rozmach úvěrů a vkladů v eurech mimo země eurozóny s nelibostí, vidí makroekonomická rizika

Evropská centrální banka varuje před „bezprecedentním“ nárůstem poptávky po eurové hotovosti ve východní Evropě. Masivní přijímání úvěrů denominovaných v euru ve snaze dosáhnout lepších úrokových sazeb se může jejich příjemcům nevyplatit kvůli depreciaci odpovídajících národních měn vůči společné evropské měně. Reakce se týká některých balkánských a pobaltských zemí a východní Evropy.

Rychlý růst poptávky po euru v zemích, kde není národní měnou, může v budoucnu znamenat problémy pro příjemce i poskytovatele úvěrů v euru denominovaných. Podle ECB pokračují podniky i domácnosti mimo eurozónu v přijímání úvěrů v euru s ohledem na finanční krizi a ve snaze získat výhodu nižšího úročení. To ale podle ECB v budoucnu povede k oslabení domácích měn a obsluha úvěrů se tak ve výsledku prodraží. „Rozmach půjčování si v cizích měnách může znamenat významné makroekonomické riziko,“ uvedla ECB. „Téměř všechna depozita jsou vedena v euru v Černé hoře, nadpoloviční většina v Chorvatsku,“ uvedla ECB, podle které je více než polovina úvěrů v euru také v Lotyšsku, Bulharsku a Litvě.

Tento vývoj oživuje debaty o „eurizaci“ některých evropských ekonomik (země by jednostranně přijaly jako svoji měnu euro, ale nepodílely by se na měnové politice). Tuto myšlenku ale ECB odmítla. Zpráva centrální banky uvádí, že příklon k euru je v tomto případě odrazem „obav veřejnosti z problémů bank se solventností“ v některých zemích mimo eurozónu.

Ke konci roku 2008 dosáhl objem bankovek v oběhu mimo země eurozóny 95,4 miliard eur (132 miliard dolarů) a to především v zemích na východ a jihovýchod od eurozóny. Jde o přibližně třetinový růst proti roku 2007, kdy ve vnějším oběhu cirkulovalo 71,1 miliardy eur v hotovosti. Ve výsledku dnes podle oficiálního údaje koluje v zemích mimo eurozónu 13 % celkového objemu eurobankovek, včetně důchodů od členů rodin pracujících v eurozóně pak může tento podíl činit přes 20 %.

Oslabení lokálních měn vůči euru dělá těžkou stejně tak vládám, jako firemním a privátním příjemcům úvěrů a půjček. ECB ale poznamenává, že lepší podmínky poskytování úvěrů ze strany bank jsou na problém rozumnější odpovědí, než eurizace ekonomik. Podle ECB globální finanční krize podtrhuje nebezpečí přicházející s takovýmto nezajištěným půjčováním (a půjčováním si) v jiných měnách. „Depreciace některých měn vůči euru povede k růstu nákladů na získávání prostředků,“ uvedla ECB.

Podíl eura na dluhových cenných papírech vzrostl v roce 2008 na 32,2 % z 31,1 % v roce 2007. Podíl na známých měnových rezervách centrálních bank dosáhl 26,5 % vůči 25,3 % v roce 2007. Suverénem tak nadále zůstává americký dolar se zastoupením kolem 60 % v obou kategoriích. ECB poznamenala, že „americký dolar si udržel svůj status nejvýznamnější světové měny“, z části díky hloubce a likviditě amerických finančních trhů.

(Zdroj: Financial Times)