Ve Spojených státech - a nejenom zde - je v plném proudu tzv. „výsledková sezóna“ za druhé čtvrtletí letošního roku. Pro nezasvěceného jde o téměř nekonečný sled údajů o ziscích, ztrátách a tržbách té které firmy, doplněný o komentáře analytiků a komentátorů. Nadprůměrná pozornost se v posledních dvou čtvrtletích věnuje zejména bankovnímu sektoru – jako kdyby banky byly těmi, které nás z toho marasmu (do něhož jsme zejména kvůli nim spadli) dokázaly vytáhnout. Zcela výsadní postavení má potom americká banka (160,03 USD, 2,03%), na jejíž výsledky se čekalo jako na příjezd papeže. Nechci teď opakovat stokrát omletou informaci, že výsledky byly nad očekávání dobré. Nominálně ano, veřejnost však nemusí nezbytně dostávat plnou, resp. nezkreslenou informaci. Pokud si od toho všeho mediálního humbuku necháme trochu odstupu zjistíme, že značná část těch skvělých výsledků může být připsána nikoli volnému trhu, ale americkému bankovnímu socialismu. Jak trefně poznamenává Matt Taibbi pro magazín Rolling Stone (?!), americká administrativa vytvořila masivní podpůrný mechanismus pro banky, které místo pumpování poskytnutých peněz zpět do ekonomiky na nich jednoduše sedí.
Matt Taibi proto poměrně přesně cituje seznam „pobídek“, které pomohly k tak skvělým výsledkům :
- „Záchrana AIG“: Pokud by bylo (13,46 USD, -0,44%) povoleno vstoupit do bankrotu, by zde již pravděpodobně nebyl – v okamžiku záchrany totiž tato pojišťovna dlužila bance přibližně 20 miliard dolarů. Místo toho bývalý ministr financí Hank Paulson (a kromě jiného taky bývalý CEO Goldman Sachs) promptně inicioval záchranu v objemu 80 miliard dolarů, z níž bylo 12,9 miliardy okamžitě posláno na účty . Bance samotné se navíc podařilo ve formě kolaterálu získat z aktiva v hodnotě 5,9 miliardy.
- „TARP“: Ačkoliv splatil 10 miliard dolarů, které dostal od americké vlády, vláda stále drží warranty na jejich akcie a má tak alespoň teoretickou možnost korigovat rozhazovačnou politiku banky.
- „Temporary Liquidity Guarantee Programme“: se loni přeměnil z investiční banky na bankovní holding a získal tak přístup k programu likviditního polštáře, poskytovaného FDIC. Možná budeme tvrdit něco samozřejmého, ale investiční banka není komerční banka a pouhá nominální změna jejího statusu s tím nic neudělá. Ještě o chloupek větší cynik by se mohl ptát, jak se může firma bez klientských depozit (navíc nesplňující většinu pravidel Basel II) vůbec kvalifikovat jako banka…
- „Vládní programy“: konverzí na bankovní holding se stal současně potenciálním příjemcem fondů z programu TALF.
- „Splácení prostředků z programu TARP“: banky, které obdržely státní pomoc, byly přinuceny vydat nové akcie. To byla navýsost dobrá zpráva pro hlavní aranžéry emisí na Wall Street, kteří si za podobnou radovánku obvykle účtují až 7% poplatek (mimochodem, GS za poslední čtvrtletí vydělal na úpisu akcií pro klienty 736 milionů dolarů).
Trocha odstupu nikdy neškodí.
Hezký týden přeji,