Článek byl rozšířen: Bankovní rada České národní banky na dnešním měnovém jednání v souladu s očekáváním ponechala úrokové sazby nezměněny. Klíčová dvoutýdenní reposazba (2T repo) tedy zůstává na svém historickém minimu 1,25 procenta. Diskontní sazba pak zůstává na úrovni 0,25 procenta a lombardní sazba ČNB na 2,25 procenta.
Pro zachování sazeb na stávající úrovni hlasovalo pět členů bankovní rady, dva byli pro snížení z 1,25 procenta na jedno procento. "Jedním z argumentů pro ponechání sazeb byly pochybnosti nad efektem jejich poklesu," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Argumenty zastánců poklesu sazeb šly podle něj v tom směru, že není velké riziko zvyšování inflace. Mírně větším rizikem prognózy centrální banky je podle Tůmy nižší inflace, a to zejména kvůli rychlejšímu posilování kurzu koruny. Hlavními důvody pro možnost vyšší inflace jsou struktura hospodářského růstu a vývoj cen ropy a jejich tržního výhledu, dodal. Tůma očekává jen velmi pozvolné oživení ekonomiky. "ČR se může přehoupnout do velmi mírného oživení v příštím roce," podotkl.
K poslednímu snížení úrokových sazeb centrální banky došlo na jednání bankovní rady dne 6. srpna, kdy bankovní rada ČNB pro jejich snížení hlasovala jednomyslně všemi sedmi hlasy.
Ve své prezentaci, zveřejněné den před zasedáním bankovní rady, k tématu aktuálního hospodářského vývoje ČR viceguvernér ČNB Miroslav Singer uvedl, že budoucí hospodářský vývoj a rozhodování o měnové politice jsou nadále zatíženy mimořádnými nejistotami. Pro další rozhodování ČNB podle něj bude klíčový průběh oživení a jeho intenzita v zemích nejdůležitějších obchodních partnerů, síla krátkodobých dezinflačních tlaků, krátkodobý vývoj veřejných financí v ČR a průmět opatření na snížení deficitu do inflace a vývoj kurzu české koruny. Z uvedených faktorů Miroslav Singer označil státní rozpočet za aktuálně „hlavní makroekonomické riziko“. Dále předpovídá růst míry nezaměstnanosti v ČR až do roku 2011.
V komentáři k vývoji HDP ČR ve druhém čtvrtletí roku ČNB uvedla, že vykázaný meziroční pokles HDP byl o 1 % hlubší oproti prognóze ČNB, zatímco mezičtvrtletní vývoj předpokladům centrální banky odpovídá. Ve struktuře ekonomické aktivity předčil meziroční reálný růst spotřeby domácností i vlády očekávání ČNB. Hrubá tvorba kapitálu naopak dramaticky poklesla a zůstala tak daleko za očekáváním ČNB, a to jak v důsledku vývoje fixních investic, tak zejména zásob. Naproti tomu meziroční tempa růstu vývozu i dovozu zboží a služeb propadla méně, než bylo očekáváno, přičemž v mezičtvrtletním pohledu došlo v případě vývozu k jeho mírnému nárůstu.
ČNB očekává, že ekonomický propad se ve druhém čtvrtletí zastavil a od třetího čtvrtletí je možno očekávat mezičtvrtletní růst české ekonomiky. Prudký propad HDP ze začátku roku se ale podle centrální banky bude promítat do meziročního poklesu HDP i ve zbytku letošního roku.
(Zdroj: ČNB, čtk)