Pokračování a prohlubování finanční krize a recese v západních ekonomikách a výjimečně vysoká míra nejistoty, které čelí podnikatelské subjekty, finanční instituce i domácnosti. To jsou hlavní rizika pro následující období, uvedl vrchní ředitel České národní banky Vladimír Tomšík v prezentaci na téma finanční stability v ČR pro Českou bankovní asociaci. Právě tyto faktory podle Tomšíka z největší míry určí průběh ekonomického oživení v tuzemsku.
Podle Tomšíka ČNB již dříve veřejně komunikovala, že domácí bankovní sektor bude čelit především nárůstu kreditního rizika, zatímco v menší míře bude vystaven rizikům měnovému a likviditnímu. Na datech ČNB pak dokladoval nárůst počtu úvěrů v selhání, který je nejvýraznější v sektoru nefinančních podniků, kde se pohybuje v rozmezí 6 až 7 procent z hladiny pod 4 procenty v prvním čtvrtletí roku 2008. Přibližně na 4 procenta vzrostl podíl „špatných úvěrů“ rezidentům celkově a přibližně na 3 procenta pak úvěrů domácnostem. (V rámci regionu mezi zeměmi mimo eurozónu je v ČR podíl úvěrů v selhání menší, než v Rumunsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku, ale naopak vyšší než v Maďarsku a Bulharsku.) „Vývoj 12měsíční míry defaultu naznačuje další růst podílu nesplácených úvěrů v následujících čtvrtletích,“ uvedl Tomšík v prezentaci.
Podle vrchního ředitele ČNB dochází na trhu k výraznému zpomalení dynamiky úvěrů a to jak na straně poptávky, tak na straně zpřísnění úvěrových standardů. Oba faktory se podle Tomšíka promítají do zpomalení celkového růstu úvěrů a do meziroční dynamiky nově poskytnutých úvěrů.
Nárůst kreditního rizika je podle Tomšíka omezen příznivým vývojem úrokových sazeb v posledních měsících, do budoucna lze ale očekávat pokrčování poklesu cen nemovitostí. Vývoj na trhu nemovitostí (mírný pokles cen nabídkových i cen převodů a nízké výnosy z nájemného indikující pravděpodobnost dalšího poklesu cen nemovitostí) potvrzuje podle Tomšíka zvyšování kreditního rizika z úvěrů developerům a domácnostem.
Ve své prezentaci Vladimír Tomšík uvedl několik dalších faktorů, které působí směrem k podpoře odolnosti českého finančního systému. Jako první z nich zdůrazňuje klidnou situaci na peněžním trhu, kde k příznivému vývoji úrokových sazeb přispívá pokles kreditních prémií. „O uklidnění situace svědčí nulový zájem o dodávací facilitu v posledních měsících,“ uvedl Tomšík. Měnový kurz se podle Tomšíka vrátil ke svému dlouhodobému trendu a kleslo tak riziko vynuceného růstu úrokových sazeb. Dalšími podpůrnými faktory jsou podle Tomšíka silná bilanční likvidita bank (vysoký podíl vkladů na úvěrech a nízký podíl úvěrů v cizích měnách) a vysoká kapitálová přiměřenost (v červenci 2009 13,9 %, podle Tier 1 pak 12,9 %). Příznivé jsou podle Tomšíka také hospodářské výsledky bank. Otazník nad rizikem crowding-out efektu však Tomšík vznáší nad výnosy dlouhodobých korunových vládních dluhopisů, které klesly jen mírně.
Na stabilitu bankovního sektoru Vladimír Tomšík v prezentaci také nahlédl pohledem zátěžových testů ČNB, které pracují se dvěma scénáři. Základní „Baseline“ počítá mimo jiné s poklesem HDP letos o 3,8 % a v roce 2010 s růstem o 0,7 %, negativní scénář „Vleklá recese“ pak počítá s letošním propadem produktu o 5,2 % a poklesem o 1,1 % v roce příštím. Celkové očekávané ztráty z úvěrového portfolia činí na začátku období, vymezeného 3Q2009 – 2Q2011, 5 procent, v roce 2010 pak 2,5 %. V alternativním horším scénáři pak se sedmi procenty k počátku období a 3,5 % v roce 2010. „V obou scénářích banky zůstávají stabilní bez potřeby externích kapitálových injekcí,“ uvádí Tomšík. „Možný deleveraging (snížení úvěrování ekonomiky a tedy i rizikově vážených aktiv) vede zdánlivě paradoxně ke zlepšení kapitálové přiměřenosti v případě vleklé recese,“ poznamenává dále člen bankovní rady ČNB.
Domácí bankovní sektor podle Vladimíra Tomšíka není zdrojem rizik, zejména skrze dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu, avšak kreditní riziko je vychýleno směrem vzhůru především kvůli vývoji v zahraničí. „Obtížně odhadnutelným jej činí zejména mimořádně vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv,“ upozorňuje Tomšík. Na rozdíl od ČR v řadě zemí podle Tomšíka rostoucí ztráty z úvěrů i cenných papírů ohrožují kapitálovou přiměřenost a zdroje na financování aktiv nemají schopnost získat všechny banky, což může v daných ekonomikách tlačit na úrokové sazby z úvěrů a jejich dostupnost.
(Zdroj: Prezentace Vladimíra Tomšíka, ČNB)