New York (zpravodaj ČTK) - Ve světě kvůli hluboké hospodářské recesi možná vyrůstá ztracená generace. S tímto tvrzením v aktuálním čísle přišel americký ekonomický časopis BusinessWeek. Na mladé lidi totiž podle něj nejvíce dopadla krize na pracovním trhu, se kterou se v současnosti potýká řada vyspělých průmyslových zemí, například Spojené státy.
"Bystří, nadšení - a nechtění. Nezaměstnanost pustoší téměř každou část světové pracovní síly, ale největší škodu působí mladým lidem, kteří nemohou dosáhnout na první příčku své kariéry," podotkl časopis.
Ukázkovým příkladem tohoto znepokojivého trendu jsou právě USA. Zatímco loni zde nezaměstnanost ve věkové kategorii 16 až 24 let činila 13 procent, v současnosti vzrostla na 18 procent. Podobná situace ale je i v Británii či Japonsku.
Dopad na lidi, kteří jsou na začátku kariéry, přitom podle BusinessWeeku může být hluboký a dlouhodobý. Časopis přitom odkazuje na studie, které ukazují, že delší doba nezaměstnanosti v mládí významně snižuje celoživotní výdělek. Lidé jsou kvůli ní také uvězněni v zaměstnáních, jež jsou pod úrovní jejich schopností.
Stejně tak je ale nezaměstnanost mladých špatná i pro zaměstnavatele. Přicházejí o čerstvost a vitálnost, kterou mladí do zaměstnání přinášejí. "Možní špičkoví pracovníci zítřka jsou mimo hřiště a přicházejí o zkušenosti a ztrácejí motivaci," podotkl časopis.
A situace se pravděpodobně nezlepší, ani až přijde oživení. "O pracovní místa, jež přinese hospodářská obnova, bude bojovat několik generací," uvedl Ray Thompson, jenž má na starost rozvoj talentů v severoamerické části společnosti .
Dalším problém zřejmě současná rozsáhlá nezaměstnanost mladých v budoucnosti přinese jejich rodičům, v USA z řad poválečného baby boomu. Produktivní mladá pracovní síla měla pomoci vydělávat na jejich důchody a zdravotní péči. Místo toho jí hrozí, že na dlouhou dobu uvízne ve špatně placených zaměstnáních, což sníží daňové výnosy na sociální a zdravotní zajištění.
Podle BusinessWeeku by přitom v krizi dávalo větší smysl, kdyby firmy sahaly po mladých lidech, již jsou levnější než starší pracovníci. Ale jak zaměstnavatelé, tak starší zaměstnanci se v obtížné době snaží podstupovat co nejméně rizik. V Evropě, například ve Španělsku, navíc v některých zemích starší zaměstnance chrání dlouhodobé smlouvy, jež je těžké vypovědět.
BusinessWeek si klade otázku, co lze s chmurnými vyhlídkami pro mladé na trhu práce dělat. Firmy by podle něj rozhodně neměly přestávat najímat mladé, i když propouštějí. Činí tak například společnost (16,33 USD, 0,93%). Podle viceprezidentky společnosti pro rozvoj řídících pracovníků Susan P. Petersové se tak firma chce vyhnout osudu aerolinek, které v potížích nenajímaly, a přišly tak o řadu talentů.
Podle zastánců svobodného trhu by zase vlády měly co nejvíce uvolnit pravidla na pracovním trhu, jako jsou například minimální mzdy. "Vláda k tomuto problému nějak přispívá," uvedla například analytička Kristen Lopezová Eastlicková z amerického Employment Policies Institute, který financují zaměstnavatelé. Podle ní čtyřicetiprocentní nárůst minimální mzdy v USA během uplynulých dvou let znemožnil zaměstnávání mladých.
Cestou by také například ve Spojených státech mohla být vládní pomoc zaměřená na zaměstnávání mladých, jakou v odlišných formách nabízí Německo nebo Británie. Spojené státy ale v posilování takových programů brzdí obrovský rozpočtový deficit. Americká administrativa nicméně v současné době zvažuje daňové úlevy pro firmy, jež budou zaměstnávat nové lidi.
Problém si přitom nějaké řešení vyžaduje. "Krize nezaměstnanosti mezi mladými není tak dramatická jako finanční krize před rokem. Mohla by ale mít dalekosáhlé následky," uzavřel časopis.