Brusel 14. října (zpravodaj ČTK) - Česko má jedny z nejhorších veřejných financí v Evropské unii. Evropská komise jej dnes přeřadila do skupiny nejvíce rizikových zemí. Skupiny jsou celkem tři, přičemž ČR se dosud nacházela v prostřední z nich. Vyšší rozpočtové deficity a hospodářská krize však Česko srazily až do poslední skupiny zemí, jejichž veřejné finance jsou jen stěží dlouhodobě udržitelné bez citelné reformy.
"Informace o negativním hodnocení naší země Evropskou komisí jenom potvrzuje naprostou nezbytnost reforem veřejných financí v ČR, a to nejen pro rok 2010, ale i pro roky následující. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že ministerstvo financí musí připravit soubor opatření, která v nejbližších letech povedou ke snížení deficitu veřejných financí na úroveň tří až čtyř procent HDP," řekl dnes ČTK ministr financí Eduard Janota. Ministr zároveň připomněl, že dlouhodobým cílem je snížit deficit pod tři procenta HDP, tedy naplnit maastrichtská kritéria.
Spolu s Českem se ve skupině zemí s nejrizikovějším vývojem rozpočtů nachází Kypr, Irsko, Řecko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Slovinsko, Velká Británie a dokonce i Slovensko, které ještě poměrně nedávno patřilo mezi premianty Evropské unie. "Náprava (veřejných financí) si vyžádá ambiciózní konsolidační programy na snížení dluhů a deficitů v následujících letech a hluboké reformy sociálního systému," uvedla Evropská komise.
Česko má sice v unii jeden z nejnižších celkových dluhů, ale tempo zadlužování rostě poměrně rychle. Jen pro letošní rok české ministerstvo financí původně plánovalo, že rozpočtový deficit dosáhne 3,9 procenta hrubého domácího produktu, ale v současnosti odhaduje propad hospodaření až na 5,5 procenta HDP. Pokud by ovšem čeští poslanci neschválili takzvaný úsporný balíček, deficit by se mohl vyšplhat až na sedm procent HDP a destabilizovat veřejné finance.
Pohled na české hospodaření do značné míry ovlivňuje i fakt, že Češi dosud neprovedli žádnou zásadní reformu důchodů, za což sklízí kritiku Evropské komise prakticky každý rok. Nejlépe přitom Brusel hodnotí právě země, které zásadní důchodové reformy uskutečnily. Jde o Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko a Švédsko, přičemž právě Estonsko patří mezi země, které byly v uplynulých měsících těžce zasaženy hospodářskou krizí.
Rozpočtové deficity se nicméně propadly ve všech členských státech EU a v současnosti neexistuje žádná ze 27 zemí, které by se hospodářský propad vyhnul. Ještě v roce 2007 průměrná výše rozpočtových schodků v EU činila 0,7 procenta HDP, což byl nejlepší výsledek za posledních 30 let. V letošním roce by ovšem tato hodnota měla dosáhnout šesti procent a v příštím roce dokonce sedmi procent.
"Dlouhodobou udržitelnost veřejných financí nesmíme ignorovat. Růst deficitů a dluhů je ohromující, dopad stárnutí populace přitom může mnohokrát převýšit dopady současné krize," uvedla komise. Náprava současné situace ale ještě nějaký čas potrvá. Celá řada států totiž v současnosti z peněz daňových poplatníků nadále podporuje chřadnoucí ekonomiku.