Text byl aktualizován: Brusel (zpravodaj ČTK) - Maloobchodní tržby v eurozóně i v EU se nadále citelně propadají. V září v eurozóně meziměsíčně klesly o 0,7 procenta a v celé Evropské unii o 0,4 procenta. Novináře o tom dnes informoval statistický úřad Eurostat. Ve srovnání se srpnem tempo propadu ještě zrychlilo, v srpnu se totiž tržby propadly meziměsíčně o 0,1 procenta v eurozóně a o 0,3 procenta v evropské sedmadvacítce.
V srovnání se stejným obdobím loňského roku tržby maloobchodníků poklesly dokonce o 3,6 procenta v eurozóně a o 2,5 procenta v EU. Tržby se přitom v meziměsíčním srovnání propadly jak u potravin, nápojů a tabáku (klesly o 0,9 procenta v eurozóně a 0,3 procenta v EU) tak u "nepotravinového" sektoru (snížily se o 0,6 procenta v eurozóně a 0,3 procenta v EU).
Podle Howarda Archera z společnosti Global Insight by nejspíš statistiky maloobchodu byly o něco lepší, kdyby zahrnovaly i prodej automobilů. Jejich odbyt totiž v uplynulých měsících podporovala celá řada národních vlád takzvaným šrotovným. Ekonomové však upozorňují, že výdaje rodin na nová auta mohly snížit tržby obchodníků v jiných odvětvích. Vliv šrotovného se navíc začíná vytrácet a zhoršující se situace na trhu práce může maloobchodní tržby nadále srážet dolů.
"Situace na trhu práce se bude nadále zhoršovat a čeká nás ještě mnoho špatných zpráv. Nezaměstnanost v příštím roce nadále poroste, růst mezd nicméně zůstane nezdolný, ale měl by výrazně zpomalit," řekl agentuře Reuters Nick Kounis z banky Fortis.
Jen šest členských států zaznamenalo v září růst tržeb ve srovnání s předchozím měsícem, v dalších jedenácti se tržby propadly, data ze zbylé desítky států EU včetně České republiky nejsou zatím známá. Největší růst maloobchodních tržeb zaznamenalo Rakousko (2,5 procenta) a Slovensko (1,1 procenta). S největším propadem se naopak potýkali obchodníci v Litvě (o 7,6 procenta), Estonsku (o 2,4 procenta) a Portugalsku (o dvě procenta).
V meziročním srovnání je však statistika kvůli hospodářské krizi ještě výrazně horší. Růst zaznamenaly pouze čtyři členské státy, propad naopak celkem 13 členských států. Nejvíce tržby v září ve srovnání se stejným obdobím loňského roku rostly v Polsku (5,4 procenta) a Rakousku (3,1 procenta), nejvíce se pak propadaly v Lotyšsku (o 30,9 procenta), Litvě (o 25,7 procenta) a Estonsku (o 20,8 procenta).