Nezaměstnanost v USA dosáhla v říjnu 10,2 %, což je nejvyšší úroveň od roku 1983. Podle odhadů je bez práce 16 miliónů Američanů. Tento nárůst oznámený 6. listopadu předčil očekávání a jasně naznačuje, že by USA mohly čelit bolestivému oživení bez tvorby pracovních míst. Úroveň 10,2 % znamená oproti loňskému roku navýšení míry nezaměstnanosti o 3,6 procentních bodů. Od března 2008 se nezaměstnanost zdvojnásobila.
S každým zvýšením nezaměstnanosti se zvyšuje tlak, jemuž čelí Kongres a Obamova vláda. Vedle požadavků na vyšší tvorbu pracovních míst se ale zároveň nacházejí pod stálou palbou kritiky za vysokou úroveň federálních výdajů a zvyšující se deficit federálního rozpočtu, a to zvláště ze strany republikánů, ale také od konzervativních demokratů.
Bílý dům a Kongres měly v uplynulých měsících spoustu nápadů, jak podnítit tvorbu pracovních míst. Jeden byl založen na daňových úlevách zaměstnavatelům, kteří vytvoří nová pracovní místa; tento nápad měl být také zahrnut do 787miliardového stimulu z loňského roku. Podle jedné verze by v prvním roce, kdy bylo vytvořeno nové pracovní místo, zaměstnavatel obdržel daňovou úlevu ve výši 8 000 dolarů a 5 000 v roce následujícím. Nicméně k realizaci těchto návrhů nedošlo, částečně proto, že by jejich zavedení bylo příliš drahé.
Vláda se do jisté míry zahnala sama do kouta, když odhadovala, že by stimulační balíček ve výši 787 miliard dolarů podepsaný v únoru pomohl zastavit míru nezaměstnanosti na 8,5 %. Bílý dům tvrdí, že stimulační výdaje doposud zachránily nebo vytvořily 1 milion pracovních míst, kritici však uvádějí, že tento program zdaleka nemá takový efekt, jaký by odpovídal s ním spojeným výdajům.
2. listopadu doporučili prezidentovi ekonomičtí poradci z tzv. President's Economic Recovery Advisory Board způsoby, jak podpořit vytváření pracovních míst, neuvedli však podrobnosti, ani náklady. Navrhli mimo jiné výrazně zvýšit podíl exportu coby procento HDP, vytvořit národní infrastrukturní banku a zvýšit počet pracovníků, kteří pomáhají stavět energeticky efektivnější budovy.
Zatímco se ve Washingtonu diskutuje, analytici uvádějí, že je snazší připravit legislativu pro stimulaci výdajů než vytvářet pracovní místa. „Zatímco americká vláda se může snažit a stimulovat výdaje na automobily, bydlení a dokonce na hypotéční úvěry velkým množstvím politických opatření, která byla přijata, návrat k vytváření pracovních míst je vzdálen jako nikdy předtím,“ říká David Rosenberg, hlavní ekonom a stratég společnosti Gluskin Sheff & Associates. A dodává, že pokud platí konsenzus a skutečně dochází k oživení, údaje o ztrátě pracovních míst ukazují na to, že by to mohlo být největší oživení bez tvorby pracovních míst.
Kdyby američtí zákonodárci chtěli zajistit dlouhodobější růst počtu pracovních míst, mohli by najít slibné odpovědi v zahraničí. Například v Německu má vláda na trhu práce mnohem razantnější roli, což je podle analytiků jedním z důvodů, proč míra nezaměstnanosti této země zůstává na stejné úrovni, zatímco americká nezaměstnanost narůstá. Je dobře známo, že Německo spolu s dalšími evropskými zeměmi má větší podpory v nezaměstnanosti, které fungují jako automatické stabilizátory v případě snižování počtu pracovních míst. Tamní vláda rovněž zavedla tzv. „Kurzarbeit“ neboli „krátkodobý pracovní program“, který poskytuje podporu zaměstnancům, jimž se snížila pracovní doba, což zajišťuje práci a stálý příjem více lidem. Podle analytiků jen v roce 2009 tento program zabránil ztrátě stovek tisíců pracovních míst. Německo, Rakousko, Dánsko a Švýcarsko mají také dobře zavedené vzdělávací programy pro mladé zaměstnance. Rostoucí nezaměstnanost v USA rovněž podnítila debaty o tom, zda a jak v této zemi znovu vybudovat výrobní sektor a jakou roli budou v budoucnu hrát technologie, vzdělání a zdravotní péče.
(Zdroj: Businessweek)