Ženeva (ČTK) - Dlouhodobě nízké úrokové sazby motivují bankovní sektor k rizikovějším aktivitám, což ve svém důsledku vede ke krizím. Centrální banky by proto měly brát ohled na negativní dopady uvolněné měnové politiky na finanční stabilitu. Uvádí se to ve čtvrtletní zprávě Banky pro mezinárodní vyrovnávání plateb (BIS), která je označována za "centrální banku centrálních bank".
Studie BIS zjistila významnou souvislost mezi dlouhodobě nízkými úroky v době před finančními krizemi a rizikovým chováním bank. Potvrzuje tím názory řady ekonomů, kteří poukazují na to, že poslední hluboká finanční krize vznikla v důsledku příliš dlouhého období příliš nízkých úroků, zejména v USA.
"Hlavní závěrem těchto zjištění je, že měnová politika není z hlediska finanční stability zcela neutrální," uvádí studie zahrnutá do čtvrtletní zprávy BIS. "Je důležité, aby příslušné autority byly během období neobvykle nízkých úrokových sazeb zvláště obezřetné, zejména pokud je toto období doprovázeno příznaky rizikové aktivity jako rychlého nárůstu úvěrů a cen aktiv," píše se ve zprávě.
Podle ekonomů bylo jednou z příčin krize to, že americká centrální banka držela po recesi v roce 2001 oficiální úroky příliš dlouho na nejnižší úrovni od počátku 60. let, čímž vyvolala úvěrový boom a bublinu na trhu nemovitostí, jejíž prasknutí vedlo přímo k finanční krizi. Politici naopak za příčiny krize označují chamtivost bankéřů a další negativní jevy v samotném bankovním sektoru a domáhají se například tvrdé regulace bankéřských odměn.
Centrální banky většiny zemí loni za krize srazily úroky na rekordní minima, aby zmírnily hloubku hospodářské recese, a zatím je vesměs na těchto minimech drží. V poslední době varovali před deformacemi způsobenými ultranízkými úroky a jejich dopady na finanční stabilitu člen výkonného výboru Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi a Thomas Jordan ze Švýcarské národní banky.