Varšava (zpravodajka ČTK) - Polsko, které naprostou většinu elektrické energie vyrábí z uhlí, spěchá se zavedením jádra. Největší polská energetická společnost , která má projekt realizovat, plánuje první jadernou elektrárnu uvést do provozu v roce 2020. Poláci v současnosti se zavedením jaderné energie spíše souhlasí; ty, u nichž vzbuzuje obavy, chce vláda o výhodách jaderné energie začít ještě letos přesvědčovat prostřednictvím informační kampaně.
"Po roce 2020 si firmy budou muset kupovat emisní povolenky," řekla ČTK vládní pověřenkyně pro jadernou energetiku Hanna Trojanowská. Pro zastaralé elektrárny v Polsku, které 95 procent elektřiny vyrábějí z uhlí, to bude představovat obrovskou zátěž. Polsko také v rámci zvýšení své energetické bezpečnosti potřebuje diverzifikovat zdroje, z nichž elektřinu vyrábí. Trojanowská zavedení jádra považuje za největší projekt v historii polské energetiky.
O strategii zavedení jaderné energetiky by polská vláda mohla rozhodnout koncem letošního roku. Do té doby musí připravit potřebnou legislativu a mít vybraných několik míst, kde by mohla jaderná elektrárna vyrůst, konečné slovo ale bude mít . Ministerstvo hospodářství již zveřejnilo seznam 28 možných lokalit. Je mezi nimi i Žarnowiec na severu země, kde se v 80. letech již se stavbou jaderné elektrárny začalo. Nicméně katastrofa v Černobylu a politické změny v roce 1989 vedly k tomu, že projekt spadl pod stůl.
O dvacet let později se Polsko potýká s nedostatkem odborníků v oboru jaderné energetiky. "Po generaci, která se zabývala stavbou atomové elektrárny v Žarnowci, zůstala dost velká mezera," posteskla si Trojanowská. "To jsou lidé, kteří v energetice už nepracují nebo jsou v důchodu," dodala. Její úřad proto loni začal se školením odborníků, kteří budou na vysokých školách vyučovat budoucí jaderné experty.
podle současných plánů chce v budoucnu postavit dvě jaderné elektrárny o celkovém výkonu 6000 megawattů. Náklady na jeden megawatt jsou podle údajů listu Rzeczpospolita 3,5 milionu eur (asi 91,4 milionu korun). nyní jedná s energetickými společnostmi, které mají zájem s ní spolupracovat. V listopadu memorandum o spolupráci podepsala s francouzskou , což ale neznamená, že se tato společnost musí stát partnerem polské firmy při realizaci investice. Memorandum vedení umožňuje, aby analyzovalo možnosti využití jaderné technologie daného partnera a náklady s tím spojené. Tento dokument by s podle Rzeczpospolité mohly podepsat také americké společnosti a Westinghouse nebo jihokorejská Korea Electric Power Corporation.
Trojanowská připouští, že polská společnost je ohledně zavedení jaderné energetiky rozdělená. Se zavedeném jaderné energetiky souhlasí podle zářijového průzkumu veřejného mínění institutu CBOS 50 procent dotázaných, 40 procent je proti. Podle Trojanowské je na straně odpůrců atomu hodně lidí, kteří o něm nemají dostatek informací. Vláda plánuje ještě letos zahájit osvětovou kampaň. Pro její první, tříletou fázi, na to vyčlenila 40 milionů zlotých (asi 255,4 milionu korun). "Předpokládáme, že díky informacím se zvětší povědomí o tomto tématu a zmenší se tak počet lidí, kteří se jaderné energie obávají," řekla Trojanowská.
Největší podíl, více než tříčtvrtinový, na celkové výrobě energii má atomová energie ve Francii. Na Slovensku je to více než polovina, v Česku necelá třetina.