Poslední dva týdny vrátily na akciové trhy připomínku toho, co si investoři představují pod pojmy nejistota, strach, averze k riziku a obavy. Toxická kombinace příslibu utahování kohoutků v Číně, tažení prezidenta Baracka Obamy proti bankovnímu sektoru a – jaký div – zjištění, že některé evropské státy jsou zralé na „nucenou správu“ vedla k tomu, že akcioví investoři náhle prozřeli a začali se zbavovat rizikových pozic. Problém je v tom, že k tomuto odhalení dospěli o čtvrt roku později než (pravděpodobně méně emocionální, leč více pragmatičtí) investoři dluhopisoví. CDS spread na nyní tak oblíbené Řecko se začal zvedat již na počátku listopadu loňského roku a od té doby narostl o necelých 300 bodů. Index DJ STOXX 50 však utěšeně posiloval a od počátku listopadu do svého vrcholu ve druhé třetině ledna poskočil o 10,34 %. Poslední vlna poklesu tento paradox sice mírně narovnala a za předchozí cca tři měsíce tak index klesá celkově o 2 %, přesto je to relativně „málo“.
Obyvklá mantra komentátorů poslední doby je, že trhy pro své uklidnění potřebují jasné a rozhodné slovo zejména EU ve vztahu k nastalé situaci v eurozóně. Je nepochybně pravda, že se nelze příliš dlouho pohybovat v současném vakuu – čím déle se bude tato agonie prodlužovat, tím větší problém nakonec bude. Tajemné mlčení je však také tichým přiznáním faktu, že jednoduché řešení v podstatě neexistuje a bez jistého „ohnutí“ současných pravidel se Řecku prostě pomoci nedá. Jsem však názoru, že to tak jako tak budou vyhozené peníze. Řecko přijde s nataženou dlaní za chvíli znova….a nejenom Řecko. Navíc současná debata připomíná situaci, kdy firmu v konkurzu řídí ten samý management, který ji tam dostal. A ještě mu tam nějaký investor jen tak z plezíru pošle peníze…
Jakmile je firma v problémech, nucený správce vykopne stávající vedení, najme krizového manažera a začne se škrtat, šetřit a prodávat. Socializovaná Evropa se však svým obyvatelům snaží tvrdit, že princip solidarity velí poslat peníze, nechat to být a věřit, že to dobře dopadne. Nevím jak Vy, ale já bych peníze někomu, kdo mi vědomě a dlouhodobě lže, nepůjčil…
P.S. A co z toho všeho plyne? Že „záchrana“ Řecka není řešení, ale oddálení problému…
P.S. 2 největší budova světa – Burj Khalifa – v Dubaji se po necelém měsíci od pompézního otevření nenadále a okamžitě uzavřela pro veškerou veřejnost. Prý problémy s elektroinstalací. No comment…
Hezký týden přeji,