Brusel (zpravodaj ČTK) - Ekonomiky Evropské unie a eurozóny v loňském čtvrtém čtvrtletí zpomalily více, než se čekalo. Ve srovnání s předchozími třemi měsíci obě vzrostly pouze o 0,1 procenta, zatímco ekonomové v případě eurozóny čekali růst o 0,3 procenta. Meziročně se hospodářství eurozóny v posledním loňském čtvrtletí propadlo o 2,1 procenta a v celé evropské sedmadvacítce o 2,3 procenta.
Meziroční propad ekonomik EU a eurozóny tak ke konci roku výrazně zpomalil. Ve třetím čtvrtletí se totiž hospodářství unie propadalo o 4,3 procenta, ekonomika zemí platících eurem klesala o čtyři procenta. Zlepšení na meziroční bázi je ale do jisté míry dáno srovnávací základnou. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 ekonomiky EU i eurozóny pociťovaly dopad hospodářské krize výrazně silněji než na konci loňska, meziroční propad byl tak v posledním čtvrtletí loňského roku nižší.
Ekonomové ovšem čekali, že meziroční srovnání vývoje hospodářství bude v případě eurozóny příznivější. Pokles měl podle nich činit v průměru 1,9 procenta. Za celý loňský rok se ekonomika eurozóny propadla o čtyři procenta a o 4,1 procenta v celé EU, což je vůbec nejvíce v historii, ale odpovídá to předpovědím.
Evropské ekonomice se tak daří výrazně hůře než americké, která ve čtvtém čtvrtletí loňského roku rostla o 1,4 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Rostla dokonce i ve srovnání se stejným obdobím roku 2008, a to o 0,1 procenta.
K horšímu vývoji evropského hospodářství tentokrát významně přispěl vývoj v Německu, jehož ekonomika překvapivě v posledním čtvrtletí loňského roku jen stagnovala. Lepší výsledky nezajistil ani překvapivě silný růst francouzské ekonomiky, která je po německé druhá největší v unii. HDP Francie v posledních třech měsících roku 2009 mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta. Jako v jedné z mála zemí EU, ekonomický růst ve Francii táhne spotřebitelská poptávka.
"Je to zklamání, jen několik zemí dokázalo růst, zejména Francie a Nizozemsko. Německo zklamalo a máme pochybnosti, že bychom mohli být svědky revize směrem vzhůru," uvedl Jürgen Michels z finanční skupiny . Podle něj je především zarážející, že některé státy EU ještě ani nevystoupily z recese, což se týká především Španělska a Řecka. Obě země přitom bojují s velkým dluhem a nyní se k němu přidává ještě kolabující ekonomika.
"Velmi neuspokojivá data za čtvrté čtvrtletí 2009 posilují naše podezření, že ekonomika eurozóny letos jen těžko poroste o více než jedno procento," dodal Howard Archer z IHS Global Insight. Vlády a Evropská centrální banka si tak podle něj budou muset dávat pozor, aby opatření na podporu ekonomiky, která zavedly během hospodářské krize, nestahovaly moc brzy a agresivně.