Brusel (zpravodaj ČTK) - Trhy se podle šéfa eurozóny a lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera chovají iracionálně, když nereagují na rozhodnutí politiků EU, kteří silně zadlužené Řecko nutí přijmout další úsporná opatření, pokud nezafungují ta současná. Řekl to dnes novinářům před začátkem schůzky ministrů financí v Bruselu. EU zatím odmítá jakoukoliv finanční pomoc Aténám, přičemž Řekové o ni ani sami nežádají.
"Iracionální chování finančních trhů mě zneklidňuje. Naše rozhodnutí je nad slunce jasnější. V případě, že Řecko nesplní své rozpočtové cíle, tak přijme další opatření," uvedl Juncker.
Řecko již před časem slíbilo, že letos sníží schodek rozpočtu minimálně o čtyři procenta HDP z loňských 12,7 procenta HDP. Tamní vláda kvůli dosažení tohoto cíle hodlá zmrazit například platy státních zaměstnanců a zvýšit věk pro odchod do důchodu. Podle ekonomů, ale i některých evropských politiků ovšem ani to nestačí, aby země snížila rozpočtový deficit pod tři procenta HDP do roku 2012, což je v EU povinná hranice.
Někteří investoři dlouho spekulovali, že Řekové se neobejdou bez finanční pomoci eurozóny, přestože takový postup unijní smlouvy zakazují. Summit EU v minulém týdnu a ministři financí eurozóny však rozhodli, že unie zatím bude Atény jen monitorovat a zasáhne jen v případě, že by se řecké vládě nedařilo svoje závazky plnit. Taková odpověď ovšem vedla k dalšímu oslabení eura, protože trhy jí považují za příliš vágní.
"Neměli bychom přijmout, že se staneme cílem finančních trhů," doplnil Juncker.
Řekové nyní musí do 16. března Evropské komisi předložit zprávu, v níž podrobně vypočítají rozpočtové dopady konkrétních úsporných opatření. Pokud by se ukázalo, že nebudou na razantní stlačení schodků stačit, bude muset přijmout opatření další. Tentokrát by ale jejich výběr již nebyl úplně "v režii" Řeků. Ti by sice mohli sami navrhnout další úspory, ale další by navrhla i Evropská komise a hlasovala by o nich eurozóna, přičemž řecký ministr financí by hlasovat nemohl.
Juncker již v pondělí vyjmenoval, že Atény by mohly zvýšit daň z přidané hodnoty a zavést daň na luxusní zboží včetně osobních aut, vzrostla by zřejmě i spotřební daň na pohonné hmoty. "Tlak na Řecko jednoznačně vzrostl a nehodláme z něj nijak polevit. Pokud chtějí získat důvěru finančních trhů, musí překonat očekávání, což zatím neudělali," řekl švédský ministr financí Anders Borg.
Z vyjádřeních některých ministrů financí je zřejmé, že Řecku příliš nevěří a to nejen kvůli statistickým podvodům, které měly v minulosti vylepšit jejich hospodaření. Šéfové státních pokladen jsou obezřetní i kvůli zprávám, podle nichž Atény v minulých letech opticky snižovaly aktuální rozpočtové deficity a státní dluh prostřednictvím finančních transakcí s americkými investičními bankami. Podle listu The (10,64 USD, -1,48%) řecká vláda dostávala od bank peníze k pokrytí části schodků výměnou za finanční deriváty v podobě dohod o převodu budoucích státních příjmů z prodeje losů a z letištních poplatků.
Ministři financí eurozóny v pondělí Řeky žádali o vysvětlení, podle nich však jde o ojedinělý "incident" z roku 2001. "To je to co mi řekli, ale musím říct, že chci rozsáhlé vyšetřování toho, co se skutečně stalo," uvedl Juncker.