Prodej investic je o vyprávění příběhů. Pokud existuje přesvědčivá povídka o tom, jak se investice v budoucnu zhodnotí, je mnohem jednodušší lidi přesvědčit, aby ji podnikli. Klasickým příkladem jsou země BRIC (Brazílie, Indie, Rusko a Čína). Jejich příběh je o tom, jak postupně svou velikostí předčí současné dominantní ekonomiky světa. Ekonomický růst se do čela globální ekonomiky dostane do konce tohoto století, proto by investoři měli kupovat akcie těchto zemí, říká příběh na závěr.
Na rozdíl od mnoha dalších povídek, které investiční manažeři vykládají svým klientům, je tato alespoň dosud pravdivá. Když poprvé s konceptem BRIC přišel, což bylo roce 2001, měla Čína podle odhadů předehnat německou ekonomiku v roce 2008. To se přesně stalo. Budoucnost je nejistá, ale jádro příběhu se doposud rozvíjí přesně tak, jak se předpokládalo.
Jednu vadu ale stále má. Ekonomický růst se nemusí nutně odrazit v růstu akciového trhu. Dokonce se může stát, že nedávný silný růst může způsobit slabost akciového trhu v blízké budoucnosti. Tvrdí to alespoň poslední vydání Global Investment Returns Yearbook, studie, kterou každý rok provádí Elroy Dimson, Paul Marsh a Roy Staunton z London Business School.
Studie tvrdí, že co se týče výběru zemí, je investiční styl založený na hodnotě mnohem lepší než investiční styl založený na růstu. Jinak řečeno - je třeba najít nepopulární země namísto hledání zemí, které procházejí boomem. To jsou špatné zprávy pro rozvíjející se trhy a pro ty, kteří tvrdí, že je nutno investovat během jejich rychlého růstu předtím, než dosáhnou plné rozvinutosti. Jde tedy o to samé jako když se investoři snaží najít společnosti, které vstupují do fáze rychlého růstu.
Historické analýzy jsou složité, protože je těžké přesně určit, kdy byla země „rozvíjející se“. Za nejbolestivější příklad lze uvést Argentinu, která byla v klubu těchto zemí na přelomu století, ale od té doby obrátila a podle některých již není ani „rozvíjející se“. Uvedená studie ale ukazuje, že za posledních 34 let tato země poskytla návratnost na úrovni 9,5 %, což je mírně pod návratností rozvinutých trhů, která dosáhla 10,6 %.
I přes teorie o odtržení rozvíjejících se ekonomik od ekonomik rozvinutých analýza ukazuje, že korelace jejich trhů se zvyšuje. Žádnou velkou diverzifikaci tedy investicí do těchto trhů nezískáme. Od roku 1987 si ale vedly lépe i přes krizi v Latinské Americe a Asii v devadesátých letech. A samozřejmě poskytovaly větší návratnost i za posledních deset let.
Studie také poukazuje na to, že od roku 1900 do roku 2009 byla v 19 zemích, pro které jsou dostupná data, korelace mezi růstem HDP na hlavu a akciovým trhem mírně negativní. Argumenty o ekonomickém výhledu tedy mohou být zajímavé, pro akciové investory jsou ale téměř bez relevance. Přístup založený na hledání hodnoty v zemích, které nedávno prošly obdobím nízkého růstu, byl nejlepší volbou. Nákupy v místech s vysokým růstem tak dobře nefungují. Stačí se podívat na trh čínský, který klesá od doby, kdy vláda začala se snahou zpomalit růst.
(Zdroj: FT)