Investoři s projekty, které byly od podzimu roku 2008 z důvodu hospodářské krize pozastaveny, začínají znovu zjišťovat aktuální podmínky na českém trhu. „Pokud porovnám únor 2010 a únor 2009, zájem ze strany investorů vzrostl o dvojnásobek,“ uvedl mimo jiné v online rozhovoru pro Patria Online šéf pro oblast zahraničních investic vládní agentury Czechinvest Stanislav Martínek. „Věřím, že o prvním kladném rozhodnutí dáme vědět již v průběhu následujícího měsíce,“ uvedl k opětovného oživení investic.
Pohled Czechinvestu na zahraniční investice se s pohledem statistiky ČNB kryje přibližně z 85%, liší se o některé investice firem registrovaných mimo ČR. Prostřednictvím agentury Czechinvest ČR loni získala investice v hodnotě 17 miliard korun, meziročně o 10 miliard či více jak třetinu méně. Téměř tři z deseti projektů vloni připravili vývojáři softwaru, následované strojírenstvím a oblastí elektroniky a elektrotechniky, ubylo naopak v souvislosti s hospodářským útlumem investic do autoprůmyslu. Jak ale upozorňuje Martínek, změny ve struktuře investic nejsou jen odrazem recese. „Struktura zahraničních investic se začala pozvolna měnit již od roku 2006, tedy dlouho před krizí. Prostor pro nové výrobní projekty se pomalu zužoval a na druhou stranu došlo k nárůstu výstavby vhodných kancelářských prostor, které byly nutnou podmínkou pro vstup projektů zaměřených na služby. Krize způsobila pokles a v některých případech dokonce úplné zastavení investičních aktivit napříč jednotlivými sektory, služby nevyjímaje. Automobilový sektor nicméně zůstává velmi zajímavým segmentem z pohledu investic zaměřených na vývoj hybridních pohonů, designu a podobně,“ uvádí Martínek.
Podle něj ČR stále těží jako z jedné z konkurenčních výhod z nízkých mezd. „Ve srovnání například s Německem je průměrná mzda zhruba třetinová,“ poznamenává Martínek s tím, že pro investora hrají roli především celkové náklady, kvalita infrastruktury a dostupnost pracovní síly. „V roce 2008, kdy byla průměrná nezaměstnanost cca 5 %, byl nedostatek vhodné pracovní síly daleko větší překážkou pro nové investice, než růst průměrné mzdy,“ uvádí Martínek. Z dalších překážek pro zahraniční investory jmenoval například stále striktní povolovací procesy spojené se stavebním povolením a některé zdlouhavé administrativní úkony. „Povolovací procesy spojené se stavebním povolením jsou v některých případech striktnější, než vyžaduje EU,“ poznamenal. Spíše negativně se pak projevuje také nejistota spojená s přijetím eura.
Z pohledu konkurence mezi zeměmi střední Evropy Stanislav Martínek na položený dotaz uvedl, že v poslední době zaregistroval několik projektů, které se místo ČR rozhodly například pro Slovensko jako AUO či Benteler. Za nejdůležitější úkol považuje udržení rozumné rovnováhy mezi službovými a výrobními projekty. „Již nějakou dobu panuje v ČR názor, že zpracovatelský průmysl je něco méněcenného. Osobně jsem přesvědčen, že nejdůležitější úkol je udržovat rozumný poměr mezi službami, ať už se jedná o vývoj softwaru, finanční a HR sdílené služby a výrobními projekty, které jsou v některých regionech prostě nenahraditelné,“ uzavírá Martínek s příkladem, že zaměření na vývoj IT aplikací například v Jeseníku nebo v Chomutově pro nikoho nebude přínosné.
Podle dnes publikované statistiky ČSÚ stát od dubna 1998 do letošního ledna slíbil investorům ze zpracovatelského průmyslu pobídky v celkové výši bezmála 531 miliard Kč. Nejvíce investičních pobídek získaly firmy z Německa a Česka. Naproti tomu investoři od roku 1993 do konce loňského roku oznámili v ČR prostřednictvím agentury CzechInvest investice v předpokládané výši 665,3 miliardy Kč.
Na Německo, které je tradičně největším investorem v ČR, připadly od roku 1998 pobídky v hodnotě 135,5 miliardy korun. U firem z České republiky činí slíbené pobídky 86,9 miliardy korun. Německo tak má na celkových investičních pobídkách podíl 25,5 procenta a ČR 16,4 procenta. Mezi další země s významným podílem patří Japonsko (11,3 procenta) a Nizozemsko (8,8 procenta).