Finanční krize, která postihla Spojené státy a způsobila nejhorší recesi od třicátých let, odeznívá. Očekává se, že jejich ekonomika tento rok poroste o 3 %, minulý rok přitom poklesla o 2,4 %. Není to ale stejná ekonomika jako před krizí, škody zahrnují vysokou nezaměstnanost, díru ve veřejných financích a milióny zabavených domů. Méně viditelný je posun k nové rovnováze - od spotřeby a zadlužení k exportům, investicím a úsporám. Zda bude tento posun pro USA a pro celý svět přínosem, záleží hodně na politicích, a to nejen ve Spojených státech.
Spotřebitelé jsou nyní nuceni utrácet jen za to, co si mohou dovolit. Americké společnosti tak musí více prodávat zbytku světa. S oslabeným dolarem a růstem v zahraničí by si exporty Spojených států v jejich silných oblastech, jako je průmysl s vysokou přidanou hodnotou a služby, měly vést dobře. Výsledkem bude vyváženější ekonomika Spojených států a následně zdravější globální ekonomika. Zdali bude toto hledání nové rovnováhy bolestivé či jednoduché, bude záležet na rozhodnutích v USA i mimo ně. Zhruba platí, že pokud budou Američané více šetřit a méně utrácet a zbytek světa udělá opak, světová ekonomika bude prosperovat. Pokud zbytek světa nezačne více utrácet, dojde ke stagnaci.
Přebytkové ekonomiky byly poháněny chutí amerických spotřebitelů utrácet za vše od aut přes elektroniku až po oblečení. Pokud se toto změní, budou muset země v rozvíjející se Asii spoléhat na vlastní poptávku, což vyžaduje změnu postoje spojujícího silnou ekonomiku s obchodními přebytky. A vyžaduje to i mikroekonomické reformy; je tak nyní v zájmu každého, aby například Čína provedla reformy svého systému zdravotnictví a penzijního systému a oblasti vedení společností. Nové rovnováze by také pomohlo posílení její měny, Spojené státy by z tohoto tématu ale neměly dělat fetiš.
V tomto ohledu je pro Washington důležité, aby vytvořil důvěryhodný plán snížení deficitu, což by zabránilo předčasnému utahování monetární politiky a uklidnilo dluhopisové trhy. Kombinace utažené fiskální politiky a nízkých sazeb je pak obvykle receptem pro slabší měnu. S nalezením nové rovnováhy by také pomohly mikroekonomické reformy v USA. Zdanění příjmů a investic je zde příliš vysoké, naopak zdanění spotřeby příliš nízké. Politika prezidenta Obamy tento problém doposud většinou zhoršovala. Stejně tak došlo k dalšímu zvýšení podpory trhu hypoték, které způsobily vznik bubliny.
Světová ekonomika začala dlouho potřebné hledání nové rovnováhy. Spotřeba a půjčování Američanů již nemůže být jejím motorem. Obavy plynou z toho, že politici nebudou schopni se s novou situací vypořádat.
Zdroj: The Economist