ROZŠÍŘENO:
Mezinárodní měnový fond loni špatnou interpretací dat a svou touhou po činnosti urychlil příchod ekonomické krize do východní Evropy, řekl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard. Příchod krize podle člena bankovní rady uspíšily přehnané obavy MMF ohledně problémů východoevropských bank. Motivací MMF přitom podle Hampla byla snaha vyvolat situaci, kvůli níž by Fond byl požádán o pomoc při finanční záchraně regionu.
Na vývoj východoevropských ekonomiky podle Hampla negativně dolehla mylná data Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements - BIS), která posloužila jako základ pro mnoho zpráv mezinárodních organizací včetně MMF. „BIS vykazuje pohledávky zahraničních bank v zemi. Neudělalo se nic jiného, než že se sečetly bilanční sumy všech bank se zahraničními vlastníky a toto číslo se vykázalo jako exposure (úvěrová angažovanost),“ shrnul zárodek značných těžkostí viceguvernér ČNB.
Česká centrální banka však podle slov Hampla neponechala dezinterpretaci bez odezvy a vysvětlovala světu, „že například úvěry domácí České spořitelny pro mateřskou nepředstavují žádnou expozici. Pozice České spořitelny je totiž taková, že tyto úvěry jsou pouze na vkladech více než pokryty. Tuzemské banky jsou čistými věřiteli, nikoli dlužníky. Jsou to ony, které financují své zahraniční mateřské banky.“
ČNB i zástupci české vlády již od samého počátku globální ekonomické krize opakovali, že zdejší bankovní sektor je stranou problémů. "Jsme rádi, že naše úsilí o vysvětlení rozdílů ve východní Evropě přineslo své ovoce. Mnozí z analytiků a mezinárodních institucí, kteří východní Evropu označovali jako region s největšími těžkostmi, se mýlili. My jsme vždycky poukazovali na to, že nestabilita finančního systému je problémem západní Evropy. To se nyní potvrdilo," řekl viceguvernér ČNB v rozhovoru.
"Je úsměvné, že to byl právě Mezinárodní měnový fond, který urychlil krizi. Šlo o systematický pokus vyvolat situaci, kdy bude zapotřebí finanční záchrany regionu jako celku", uvedl Hampl na adresu počínání MMF, který převzal mylná data BIS a na jejich základě vedl záchranné kroky v bývalých komunistických zemí jako Maďarsko, Rumunsko, Lotyšsko či Ukrajina.
Před krizí MMF podle Hampla neměl dostatečné pole působnosti a „až tato krize spolu s novým vedením Dominiqua Strausse-Kahna přinesla Fondu novou oblast působnosti a k ní i další prostředky“ MMF však podle Hampla ani po četných záchranných krocích v nové roli nevyčerpal veškeré prostředky, které měl k dispozici ještě před navyšováním prostředků.
Viceguvernér Hampl v rozhovoru pro rakouský deník dále zopakoval dříve artikulovaný názor ČNB, že přijetí eura nelze brát jako všelék na problémy ekonomiky. „Krize jasně ukázala, že ani pro země eurozóny není nic zadarmo, jak někteří mylně věřili. V měnové unii je nebezpečí poklesu konkurenceschopnosti dokonce větší. Někteří věří, že když jsou v eurozóně, mohou odpočívat. To pak přímo ústí v řecký scénář. Zakladatelé měnové unie se domnívali, že euro urychlí strukturální reformy. Opak je pravdou, jak ukazuje případ Řecka.“
Česká republika podle názoru centrální banky nemusí s přijetím eura nijak spěchat, i když i rozhodnutí stát mimo eurozónu s sebou nese svá úskalí. „Nic není zadarmo. My platíme za nezávislost naší měnové politiky silnějšími kurzovými výkyvy. Ale celkově je význam členství v eurozóně malý, protože inflaci máme pod kontrolou,“ shrnul Hampl.
(Zdroj: Der Standard, ČNB)