Atény (ČTK) - Řecko považuje za logické, kdyby v příštích třech letech mohlo čerpat pomoc v objemu kolem 80 miliard eur (více než dva biliony Kč). Novinářům to dnes řekl činitel řeckého ministerstva financí. Reagoval tak na zprávu, že ministři financí eurozóny dojednali podrobnosti dohody, v jejímž rámci by eurozóna a Mezinárodní měnový fond Řecko v případě nutnosti finančně podpořily.
Euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, Řecku na letošní rok nabízí finanční pomoc v objemu asi 30 miliard eur (asi 757 miliard Kč). Podstatnou část pomoci Řecku bude spolufinancovat měnový fond, na který by mohlo připadnout kolem deseti miliard eur. Celkem by tak Řecko mohlo letos čerpat minimálně 40 miliard eur (více než bilion Kč).
"Těch 40 miliard na rok 2010 je součástí větší částky na období tří let. Logická částka na tříleté období by byla dvojnásobek těch 40 miliard," řekl činitel, jehož cituje agentura Reuters. Zopakoval však, že Řecko o žádnou pomoc ještě nežádá a naopak má snahu dál si půjčovat na trhu, dokud na to bude mít síly. Nabídku pomoci tak Řecko i nadále považuje za nouzové řešení, tedy jen za jakousi záchrannou síť.
Řecko si jen v průběhu května musí zajistit kolem deseti miliard eur (asi 252,3 miliardy Kč), aby mohlo takzvaně překlopit splatné závazky do dalšího období. To je běžná praxe, při takové operaci je však nutné platit úroky. Řecko nashromáždilo dluhy za 300 miliard eur (asi 7,6 bilionu Kč), přičemž celkový výkon jeho ekonomiky dosahuje jen asi 240 miliard eur (asi 6,1 bilionu Kč).
Komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn bude v pondělí jednat se zástupci MMF. Bavit by se měli o tom, jak budou vypadat podmínky pomoci Řecku na další roky. Ve stanovisku, které dnes euroskupina vydala, se o financování pomoci Řecku na další období nehovoří, řeší se v něm jen pomoc na letošní rok. Není tedy jasné, zda Řecko dostane příslib pomoci na období tří let ve výši 80 miliard eur, jak považuje za účelné.
"V nadcházejících dnech budeme sledovat situaci na trzích a podle toho, jak se budou vyvíjet spready, se rozhodneme, zda požádáme o využití tohoto mechanismu pomoci," řekl dále zdroj. Spread je rozdíl mezi úrokem, který platí Řecko, a referenční sazbou. Řecko si teď půjčuje dvakrát dráž než Německo, které je považováno za nejspolehlivějšího dlužníka v eurozóně. Za nové půjčky tak Atény platí úrok vysoko přes sedm procent.
Řecko dlouho utrácelo víc, než na kolik mělo peníze. Loňský rok tak země uzavřela s rozpočtovým schodkem ve výši 12,9 procenta hrubého domácího produktu. Když nová vláda socialistů loni na podzim na nesrovnalosti ve statistických výkazech přišla a zveřejnila je, investoři začali na Řecko nahlížet se značným podezřením.
Řecko slíbilo, že deficit rozpočtu do konce letošního roku sníží na 8,7 procenta HDP. Z toho důvodu už země schválila i úsporná opatření v objemu 4,8 miliardy eur (zhruba 121,1 miliardy Kč), která spočívají hlavně ve snížení mezd ve státní správě, zmrazení růstu penzí a zvýšení daní. Proti opatřením se ale zvedla vlna protestů mezi řadovými občany.
Problémy, s nimiž se potýká Řecko, nepříznivě doléhají i na další členy eurozóny, protože snižují kurz eura. Analytici už dříve uvedli, že se kurz eura může jen těžko výrazněji zvýšit, když nejsou známy konkrétní podmínky pomoci, na nichž se eurozóna a MMF dohodly koncem března.