Německé ministerstvo financí dnes zpřesnilo svoji představu o účasti na pomoci Řecku. Ústy mluvčího ministerstva financí sdělilo, že na celkové pomoci Řecku ze strany Evropské unie by se mělo podílet v rozsahu přibližně 28 procent, tedy ve finančním vyjádření 8,4 miliardy eur a mělo by se tak stát skrze úvěry poskytnuté vládou ovládanou bankou KfW se zahrnutím vládních záruk na tyto úvěry.
Do sporu se dnes Německo a EU dostaly zřejmě kvůli komunikačnímu nedorozumění, kdy mluvčí německé vlády Christoph Steegmans uvedl, že o aktivaci pomoci bude muset rozhodnout summit evropských zemí, podle EK ale stačí souhlas eurozóny. Mluvčí pak potvrdil stanovisko Evropské komise. „Pověsit na stěnu hasicí přístroj ještě neříká nic o tom, zda bude někdy zapotřebí," uvedl rovněž Steegmans.
Dílčí spory ohledně mechanismu aktivace pomoci také existují. Německo zřejmě vyžaduje, aby mohli o aktivaci programu rozhodnout jen šéfové vlád, což by znamenalo ministerské předsedy. Brusel má ale zato, že postačí souhlas ministrů financí. Ti také v neděli dohodli přesné podmínky, za kterých bude možné pomoc zadluženému Řecku poskytnout. „Zapotřebí bude jednomyslné rozhodnutí šéfů vlád eurozóny a také společná schůzka," odpověděl mluvčí s tím, že k takovému rozhodnutí nestačí pouze souhlas euroskupiny, tedy ministrů financí. „Podle (písemné) smlouvy členské země musí souhlasit jednomyslně. A zeměmi je myšleno šéfové vlád," uvedl mluvčí německé vlády.
Německo označuje nedělní dohodu, v níž ministři financí zemí eura specifikovali objem a podmínky pomoci Řecku, jen za "technické upřesnění" plánu, na němž se vlády eurozóny dohodly už 25. března v rámci summitu EU. Mluvčí německého ministerstva financí Michael Offer řekl, že cílem nedělního rozhodnutí bylo uklidnit trhy, které březnová obecná dohoda nijak neuspokojila a situace na trhu řeckých dluhopisů se po ní naopak povážlivě zhoršila.
Ministři eurozóny v neděli dohodli, že celkový dispoziční úvěr od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu má dosáhnout 40 až 45 miliard eur (až 1,1 bilionu Kč) a jeho úrok bude asi pět procent. Mohla by to být vůbec největší mezinárodní finanční záchrana jedné země, větší než minulé programy MMF pro Mexiko nebo Argentinu.
Euro dnes v reakci na odkryté parametry pomoci Řecku posílilo nejvýrazněji za posledních sedm měsíců a to proti všem z 16 hlavních obchodovaných měn. Proti dolaru aktuálně obchoduje na úrovni 1,3590 USD/EUR. Podle dat CMA Datavision řecké CDS poklesly o 62 bps k úrovni 364 bazických bodů. Také řecké dluhopisy dnes předvedly skok k lepšímu. Dvouleté bondy klesly na 5,8 % z pátečních 7,15 %, desetileté dluhopisy poklesly o 55 bazických bodů na 6,66 procenta.
Ekonomové však řeckému plánu nepřikládají kromě pomoci stabilizovat finanční trhy nějaký aktivní příspěvek k růstu ekonomiky jako takové. „Skutečnou otázkou bude, zda Řecko je schopno generovat růst při současném snižování dluhu. Bez schopnosti růst je to pouze o udržování dluhu, pokud někdo bude ochoten půjčovat za méně než pět procent nejméně po dobu následující dekády,“ uvedl hlavní ekonom pro Evropu Erik Nielsen. „Ano, sníží možnost pádu řeckých financí v krátkodobém horizontu, ale ptát se musíme jinak. Jsou Řekové schopni těch opatření, které nastínili v plánu ozdravění financí, při vědomí finanční záchrany v tak krátké době,“ řekl Stephen Roach, šéf pro Asii. „Cesta ke snížení deficitu během tří let pod 3 procenta HDP bude mnohem těžší ve srovnání se současnou situací a trhy budou potřebovat mnohem více jistoty,“ uzavírá Janet Henry za .
(Zdroj: Bloomberg, čtk)