V situaci, kdy finanční trhy reagují na každou informaci ohledně problému řeckých financí, investorské a ekonomické autority včetně Mezinárodního měnového fondu upozorňují na vyhlídky šíření dluhové krize – do zbytku Evropy.
Od roku 1982, kdy Mexiko oznámilo, že není schopné splatit své úvěry, se rozvojové ekonomiky staly původcem a zároveň hlavní obětí finančních krizí. Tentokrát je však pozornost upřena na vyspělé ekonomiky a jejich ohromnou dluhovou zátěž.
Výnosy řeckých dluhopisů v posledních dnech vzrostly na úroveň, která napovídá, že podle investorů ani společná finanční pomoc ze strany EU a MMF Řecko nezachrání a země bude muset od základu přenastavit svůj rozpočtový systém. MMF tento týden uvedl, že pokud Řecko situaci neustojí, Portugalsko a do jisté míry i Španělsko a Itálie budou pravděpodobně vážnými kandidáty na nakažení.
Řecký premiér Jorgos Papandreu dnes podal oficiální žádost o aktivaci mechanismu pomoci od EU a MMF. Země by tak měla dostat úvěr ve výši až 45 miliard eur.
Akumulace vládních dluhů jako následek finanční krize je ani ne tak důsledkem přímých nákladů spojených se sanací bankovních domů, ale především dopadů na strukturu státního rozpočtu – daňové příjmy klesají a vládní výdaje rostou ve snaze podepřít ekonomiku.
Podle odhadů konzultantské společnosti Oxford Economics přesáhne v roce 2014 veřejný dluh eurozóny 88 % ročního HDP. Ke konci roku 2009 se poměr dostal na úroveň 78,7 %, oproti 69,4 % v roce 2008. Odhady, které vycházejí z velmi mírných ekonomických předpokladů (nepočítají s bankrotem Řecka), předvídají poměr dluh-HDP na úrovni 126 % pro Itálii (nejvyšší v eurozóně), 116 % pro Řecko, 109 % pro Belgii, 102 % pro Portugalsko, 100 % pro Francii, 89 % pak pro Irsko a 81 % pro Španělsko. Německý dluh by se podle těchto predikcí měl do roku 2014 dostat na úroveň 74 % k HDP, zadlužení britské a americké vlády by se mělo pohybovat okolo 100 % k HDP.
Poměr dluhu k HDP však není jediné relevantní měřítko. Bývalý člen vedení MMF Claudio Loser uvedl, že MMF důkladně zkoumá řadu ukazatelů, pomocí nichž analyzuje, zda bude Řecko schopné udržet svůj dluh na uzdě. Loser řekl, že v souladu s modelem, který užívají MMF a Světová banka, by země se silnou hospodářskou politikou měla být schopna udržet svůj dluh ve výši do poloviny ročního HDP, dvojnásobku exportu a trojnásobku vládních příjmů. Náklady na dluhovou službu by pak neměly převýšit 25 až 35 % příjmů.
Řecko si půjčuje ve své vlastní měně, nemusí se tedy bát měnového rizika, dokud bude členem měnové unie. Zhruba 86 % řeckého dluhu drží zahraniční investoři, z toho je velká část v rukou ostatních členů eurozóny, primárně bank a pojišťoven v regionu. Zabránit bankrotu Řecka je proto v zájmu celého euroregionu.
(Zdroj: Wall Street Journal)