Washington (zpravodaj ČTK) - Klíčová reforma finančnictví v noci na dnešek v americkém Senátu podle očekávání nepřekonala důležité procedurální hlasování, jež ji mělo propustit k další debatě. Návrh nepodpořil žádný republikán. Demokraté potřebovali hlas alespoň jednoho z nich, místo toho hlasovali proti i dva jejich zákonodárci. Obě strany tak o podobě reformy budou dále jednat. Změny měla mimo jiné přinést přísnější pravidla pro banky a některé finanční nástroje i předejít dalším záchranám problémových bank z peněz daňových poplatníků.
"Hluboce mě zklamalo, že republikáni v Senátu jednotně hlasovali proti umožnění začátku veřejné debaty o reformě Wall Streetu," uvedl po hlasování prezident Barack Obama. "Reforma, na níž obě strany pracovaly déle než rok, by zabránila opakování podobné krize (jaká miliony Američanů připravila o místa a domovy - pozn. ČTK). Vyzývám proto Senát, aby se vrátil do práce a upřednostnil zájmy země před stranickými," dodal šéf Bílého domu.
Demokraté jeho přání vyslyší. Podle internetového deníku Politico se o zákonu chystají znovu a znovu hlasovat, dokud republikánský odpor nepoleví. Pomoci by ji v tom mělo i dnešní slyšení ve vyšetřovacím podvýboru Senátu, před kterým by měl mimo jiné stanout šéf banky Lloyd Blankfein. Americké úřady ji nyní vyšetřují pro podezření z nekalostí. Slyšení by mohlo upozornit na praktiky, jimž chce reforma učinit přítrž. Znovu by se o ní tak mohlo hlasovat již dnes anebo ve středu.
Prezident již minulý týden v New Yorku vyzval Wall Street, který proti reformě mohutně lobboval, aby se změně nebránil. Dnes pak Bílý dům vyzval senátory k projednání reformy. Demokraté jsou přesto stále optimističtí a věří, že ji prosadí. Ve stočlenném Senátu pro ni potřebují 60 hlasů, sami jich mají 59. Změna, jejímž hlavním cílem je zamezit opakování tak rozsáhlé finanční krize, jako byla ta předloňská, by mimo jiné umožnila vládě rozdělit velké problémové banky.
Obsahuje i návrh vytvořit speciální fond na záchranu problémových finančních institucí. Přispívaly by do něj samy banky a mělo by v něm být 50 miliard dolarů. Právě tento návrh nejvíce vadí republikánům, podle kterých je také více než čtrnáctisetstránková norma zbytečně rozsáhlá a příliš posiluje pravomoci vlády. Republikáni se chystají vytvořit vlastní návrh zákona pro případ, že by jejich jednání s demokraty selhala.
Navržená reforma, kterou připravil demokratický senátor Christopher Dodd, by také zavedla regulace derivátů, jimiž se firmy zjednodušeně řečeno pojišťují proti rizikům. Nepřehledný trh s těmito finančními nástroji podle převažujícího názoru mohl za to, že problémy na americkém realitním trhu přerostly do krize obřích rozměrů.
V neposlední řadě by reforma zvýšila ochranu běžných spotřebitelů, ale i akcionářů, již by například získali vliv na odměny manažerů firem či složení jejich vedení. Spotřebitelé by zase napříště například o hypotékách měli dostávat od bank jasnější informace, aby třeba nedopláceli na podmínky psané ve smlouvách drobným písmem.
Podle průzkumu veřejného mínění pro televizní stanici ABC News a list The Washington Post zveřejněného dnes podporují přísnější regulaci Wall Streetu zhruba dvě třetiny Američanů. Mnoho obyvatel Spojených států pobuřuje, že velké banky zachránila vláda. Finanční instituce tak v jejich očích na své riskantní chování vlastně nedoplatily na rozdíl od běžných lidí, na něž krize těžce dopadla. Spojené státy podle čerstvého odhadu ministerstva financí na záchranu bank vydaly 87 miliard dolarů.