Aktualizováno (18:30): Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila rating Řecka o tři stupně na „BB+“, což je první stupeň spekulativního junk pásma, z dosavadních „BBB+“ a Portugalska o dva stupně na „A-„ z dosavadního „A+“. S&P má obavy, zda bude Portugalsko schopno vypořádat se s vysokými dluhy, jeho rating je nyní čtyři stupně nad spekulativním pásmem. Analytici ratingové agentury upozorňují především na to, že Portugalsko nemá dobré vyhlídky na růst ekonomiky. "Rozhodnutí odráží náš názor na zvýšená fiskální rizika, jimž Portugalsko čelí," uvedli analytici. Opírají se o revizi výhledu do roku 2013.
U Řecka S&P upozornila především na rostoucí projekce zadlužení. Dvouleté dluhopisy reagovaly bleskovým růstem nad 17 procent z dosavadních 15 %. "Snížení ratingu odráží náš aktualizovaný pohled na hodnocení politických, ekonomických a rozpočtových výzev, kterým řecká vláda čelí kvůli úsilí dostat vývoj řeckého dluhu na sestupnou dráhu," komentuje ve zprávě agentura Standard&Poor's.
Obě zprávy způsobily propad Wall Street, která aktuálně odepisuje kolem 1,9 procenta, DJIA přes 1,5 procenta. Index evropských akcií Stoxx 600 uzavíral níže o 2,78 procenta, euro k dolaru propadá do blízkosti 1,3230 USD/EUR.
Cena pětiletých kontaktů CDS na zajištění proti selhání Řecka dnes vystoupala na nové důležité maximum. Překonala metu 800 bazických bodů a po snížení ratingu vyšplhala na aktuálních 814 bps, přičemž z dat CMA Datavision vyplývá, že sázka finančních trhů na selhání Řecka se tímto růstem přehoupla přes úroveň „padesát na padesát“. Trhy tedy počínaje tímto momentem věří o něco více selhání země, než udržení jejích závazků. Na nová maxima stoupají také řecké dluhopisy. Úroková přirážka na desetiletých řeckých bondech se proti německému ekvivalentu se shodnou splatností rozšířila v rámci dne nad 700 bazických bodů. Výnosy na dvouletých řeckých dluhopisech překonaly v rámci dne úroveň 15 % a po snížení ratingu dosáhly až 18,7 %. Za jediný den se na nich výnos zvýšil o 4,8 %. Výnos na desetiletých dluhopisech vystoupal nad 10 % na aktuálních 10,3 %.
Významný propad dnes utrpěl řecký akciový trh a zejména bankovní sektor. Kompozitní index celého řeckého akciového trhu dnes propadl o rovných 6 procent, index zahrnující střední a malé tituly odepsal bez tří setin rovných 7 procent. Řecký bankovní sektor, zastoupený bankami National Bank, Eurobank, Alpha Bank či Piraeus Bank, odepsal v rozsahu 5 a 7 procent. V indexu evropských bank Bloomberg Europe Banks and Financial Services Index jsou jednoznačně nejslabšími zástupci v čele s National Bank, která od počátku roku odepsala 42 procent či Piraeus Bank se ztrátou 37 procent. Moody’s oznámila, že reviduje ratingová hodnocení řeckého bankovního sektoru. (4,5 USD, -2,39%) poznamenává, že ECB bude stát před těžkou volbou, zda ještě dále uvolnit již nyní měkčeji krizově nastavená pravidla pro přijímání kolaterálů proti poskytovaným půjčkám (nyní do ratingového hodnocení BBB-), nebo Řecku odepřít poskytování dalších zdrojů. však poznamenává, že aktuálně zřejmě ECB zajistila řeckým bankám krátkodobé financování proti přijetí řeckého dluhu a také to, že zjevně utrpí v souvislosti s Řeckem úvěrové ztráty ve svém portfoliu. Skrze řecký bankovní sektor, který letos zjevně utrpí významné šrámy v hospodaření, se podle může napěti rozšiřovat na evropský bankovní sektor, který má vůči Řecku nezanedbatelné expozice. jejich rozsah odhaduje na 78,8 mld. USD u Francie, 45 mld. USD u Německa (viz požadavek části německého politického spektra, aby se věřitelské banky podílely na záchraně ze strany EU) a 15,4 mld. USD u Velké Británie.
Napětí na trzích z Řecka zasahuje další slabší členy eurozóny. Portugalské CDS vzrostly k úrovni 350 bps (z 310), španělské překonaly hranici 200 bps (z 188), irské vzrostly z 200 k 230 bps. Po snížení ratingu Portugalska 2leté dluhopisy země vystoupaly na 5,36 % (+117 bps), irské na 3,93 % (+75 bps). Španělské reagovaly růstem o 15 bps na 2,11 %, italské jsou na 1,82 %. V kontrakstu s tímto vývojem německé 2leté bundy klesly na 0,77 % a desetileté ustoupily o 11 bps na 2,94 %. „Zdá se, že současný sentiment na trhu nemohou zvrátit jakákoli slova z MMF či EU,“ komentuje Timothy Ash, šéf pro rozvíjející se trhy banky (57 GBp, -1,89%). Podle některých obchodníků se na trhu rozsáhle přeskupují dlouhé pozice a jejich vyklízení si vyžádá delší čas, během kterého se spready budou nadále rozšiřovat. „Řecká jednání budou pokračovat zřejmě do blízkosti jejich termínu pro další splátky dluhopisů, tedy do 19. května,“ uvádí analytik (53,33 EUR, -3,65%) Jim Reid. „Pozornost by se však měla upřít k Portugalsku, Irsku a Španělsku. Pokud se ty nedokáží udržet stabilní, problém získá absolutně jiné rozměry,“ dodává.
Podíváme-li se na reálnou pozici Portugalska vůči Řecku, ve srovnání s ním disponuje menší země iberijského poloostrova výrazně nižší dynamikou růstu HDP (0,8 % proti 3,7 % průměru let 2002-2008) a úrovní HDP roku na 164 mld. eur proti 237 mld. eur u Řecka. Poslední data ukazují na portugalský deficit 9,4 % HDP proti řeckým 13,6 % a poměru dluhu k HDP 77 % (například stejně jako u Francie) proti řeckým 115 % (rok 2009). Schodek běžného účtu Portugalska dosahuje 7,5 % a prohlubuje se od vstupu země do eurozóny, když přijetí společné měny omezilo zahraniční konkurenceschopnost země (čtěte také zde). U Řecka schodek BÚ činí 11,2 %.
„Obavy z Portugalska nejsou založeny na dluhovém poměru veřejného sektoru, ale na neschopnosti země růst,“ říká hlavní ekonom po eurozónu (52,11 EUR, -4,49%) Kenneth Wattret. Za poslední dekádu ekonomika Portugalska rostla tempem pomalejším, než jedno procento. Tamní společnosti na slabý růstový potenciál domácího trhu reagují odcházením za hranice. Odchody umocňuje slabá schopnost domácího financování privátního sektoru, navázaná na klesající míru úspor v ekonomice – u 10 % proti více než dvojnásobku roku 1995. „Portugalsko je mezi nestabilními zeměmi a může potřebovat institucionální pomoc,“ uvedl profesor cambridgské univerzity Kenneth Rogoff. Země potřebuje letos získat 25 mld. eur (loni 21) z emisí dluhopisů, tedy cca 15 % HDP. S odchody za hranice a slabými domácími úsporami souvisí také držení portugalského dluhu, který je domácích rukou jen z 15-17 procent. To také činí z Portugalska nejbližší terč. U Španělska je to 54 procent, uvádí tamní dluhová agentura.
Plánem portugalské vlády je dostat rozpočtový deficit na 2,8 % v roce 2013 z 9,4 % za rok 2009. Pod 3% limit EU se tedy chce země dostat o rok dříve, než Irsko (cíl 2014). Jeho výnosy na dluhopisech byly v minulých letech nad portugalskými, nyní si obě země pozice vyměnily. Irsko prezentovalo velmi podrobný plán a zdá se, že trhy prozatím věří v jeho naplnění.
(Zdroj: S&P , Bloomberg, AP, WSJ, FT, čtk)