Řecko souhlasí s navrhovaným snížením výdajů v rámci státních úspor o 24 miliard eur, které má zemi uvolnit cestu k záchrannému programu EMU a MMF, napsal list Financial Times (FT). Atény jsou například smířeny s tím, že zmrazí platy státních zaměstnanců na tři roky a přistoupí na citelné zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. Úkolem úsporných opatření je srazit v průběhu tří let rozpočtový schodek o 10 až 11 procent HDP a dostat se tak na 3% hranici.
Řecký přebujelý veřejný sektor, který zaměstnává zhruba 13 % celkové pracovní síly, bude postupně zužován, oznámil premiér Papandreou. Zaměstnance veřejného sektoru čeká tříleté zmrazení růstu platů a přijdou také o 13. a 14. plat. Ten se vyplácí jako prémie na Vánoce a na Velikonoce. Škrtat se budou i další bonusy a funkční požitky. Odboráři už ve čtvrtek avizovali, že přistoupí na citelné snížení platů, varovali ale před dalšími nepokoji.
Zemi totiž čeká také reorganizace penzijního systému. Ministr práce a sociálního zabezpečení Andreas Loverdos řekl, že současný průměrný věk odchodu do důchodu 53 let může být posunut až na 67 let a penzisté navíc ztratí sezonní bonusy. "Časový plán změn ve vyplácení penzí se pořád ještě projednává, moc prostoru k manévrování tam ale není," podotkl ministr.
V rámci úsporného balíčku by mělo dojít také ke zvýšení DPH, již druhému v tomto roce. „Ještě probíhají diskuze o tom, který ze třech daňových pilířů bude navýšen,“ uvedl podle FT představitel vlády.
Řecko již v březnu oznámilo, že provede kroky vedoucí k snížení deficitu státního rozpočtu o 4,8 miliardy eur. Nové kroky ke snížení rozpočtového schodku tehdy zahrnovaly snížení bonusů zaměstnanců státní správy o 30 procent či zmrazení penzí, navyšování příjmů zajišťovalo například zvýšení daně z přidané hodnoty na 21 procent z 19 procent.
Jednání mezi představiteli eurozóny a MMF nyní vrcholí v Aténách. Zatím není jasné, kdy budou přesné podmínky pomoci dohodnuty a zveřejněny, podle některých informací by dohoda mohla být do konce týdne a plán pak zveřejněn v pondělí. „Jednání jsou tvrdá,“ komentoval mluvčí vlády George Petalotis setkání s představiteli MMF, Evropské centrální banky a Evropské unie. V neděli se mají sejít ministři financí eurogroupu, tedy skupiny, která sdružuje země platící eurem.
Řecko nyní čelí hrozbě tvrdé bitvy s domácími odbory. Ty daly najevo, že proti úsporným opatřením budou protestovat, a svolaly sérii stávek, jež by mohly zkomplikovat snahu vlády prosadit čerstvé škrty. Úterního protestního shromáždění se zúčastnilo 2000 lidí. "Je to katastrofa! Vláda překročila mez. Takhle nemůžeme žít," prohlásila Despina Spanuová, členka rady odborové organizace státního sektoru ADEDY. "Budeme proti těmto opatřením bojovat ze všech sil, protože to je boj o život."
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Řeků nesouhlasí se zapojením EU a MMF do pomoci, a dvě třetiny dotázaných jsou přesvědčeny, že dojde k sociálním nepokojům. Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země bude při jakékoli formě pomoci hrát ústřední roli, dala jasně najevo, že Německo bude vyžadovat přísné dodržování stanovených podmínek. "Německo pomůže, jakmile, a zdůraznila bych 'jakmile', budou splněny podmínky," řekla Merkelová.
Na uklidnění situace okolo Řecka má kromě Německa výsostný zájem také Francie, jejíž banky mají vůči Řecku expozici ve výši 75 miliard dolarů. To je o 30 miliard dolarů větší objem řeckých dluhopisů, než kolik drží německé bankovní domy.
Země eurozóny se s MMF rámcově dohodly na pomoci Řecku už koncem března. V té době se předpokládalo, že pomoc letos dosáhne 45 miliard eur, z čehož kolem 30 miliard eur připadalo na eurozónu a zbytek na MMF. Celkově se nyní očekává, že pomoc bude muset během následujících tří let přesáhnout 100 miliard eur.
(Zdroj: Financial Times, čtk, Reuters, mediafax)