Řecké nebe a holandské dudy

pokud se podaří vyřešit současné problémy s likviditou, klíčová zůstává otázka solventnosti Řecka – jeho dlouhodobé schopnosti dostát svým závazkům a stabilizovat svou finanční situaci. Řecko by tak mělo postupně snížit svůj rozpočtový schodek minimálně o 10-12% HDP; řecká vláda slíbila, že se tak stane, pohled do ulic ale tak povzbudivý není. Reálnost tohoto slibu můžeme posuzovat i z pohledu do minulosti – z pohledu na to, zda podobného cíle bylo někdy dosaženo.

Výbornou studií věnující se tomuto tématu je (ještě teplá) „The European experience with large fiscal adjustments“ (Alcidi Cinzia, Daniel Gros). Její závěry se dají shrnout v následujících tabulkách:

První z nich ukazuje 12 největších reforem ve fiskální oblasti zaznamenaných za posledních 30 let v EU. Konkrétně ukazuje změnu cyklicky očištěného primárního salda:



Zdroj: The European experience with large fiscal adjustments

Řecko dosáhlo úrovně dnes požadované změny již jednou, zlepšení primárního salda bylo tehdy téměř 11% HDP (předposlední sloupec) v průběhu pěti let (druhý sloupec). V Dánsku a Itálii se podařil podobný „kousek“.

Druhá tabulka ukazuje „jak na to“. V principu jsou možné dvě cesty – vyššími příjmy (tj. vyšším zdaněním, nebo vyšším růstem, generujícím vyšší daně; tato možnost ale v případě Řecka z jasných důvodů odpadá), nebo nižšími výdaji (ekonomy preferovaná cesta, protože tolik nedusí ekonomiku a v lepším případě i „čistí“ po léta nashromážděnou byrokracii a malou efektivitu). Tabulka konkrétně ukazuje, jaká část změny šla na vrub příjmům (třetí sloupec) a jaká výdajům (čtvrtý sloupec):



Zdroj: The European experience with large fiscal adjustments

V zemích Středomoří (Řecko, Portugalsko a Itálie) podle dat existuje jasná tendence k využívání vyšších příjmů s minimálními škrty na straně výdajů. Naopak na severu inklinují k značnému snížení vládních výdajů (kéž by si naši politici, kteří v sociálně smýšlejících seveřanech vidí vzor, vzali poučení i z tohoto rysu jejich chování).

Nakonec po dvou relativně optimistických tabulkách ne zrovna povzbuzující tabulka třetí. Ani přes pokles salda totiž nedochází k poklesu zadlužení. Jinak řečeno – situaci se daří stabilizovat, ale ne tam, kde bychom chtěli.



Zdroj: The European experience with large fiscal adjustments

Tabulka ukazuje, že například během 10 let reforem se dluh Belgie zvýšil o více než o 50 procentních bodů relativně k HDP. Podobný vývoj proběhl v Řecku, Portugalsku a Itálii, kde poměr dluhu na HDP pokračoval v růstu o více než 20 procentních bodů. Významné snížení bylo zaznamenáno je v Nizozemí. Kdo trochu poznal mentalitu Nizozemců, nebude tím asi překvapen. Čas jsem tam žil; ve srovnání s Řeky je to asi jako nebe a dudy.