(ČTK) - Meziroční inflace spotřebitelských cen v Číně se v dubnu zvýšila na 2,8 procenta z březnových 2,4 procenta a dostala se nejvýše za rok a půl. Růst průmyslové výroby v zemi se však nečekaně zpomalil na 17,8 procenta z předchozích 18,1 procenta. Dnešní série čínských statistických údajů tak podle ekonomů ukázala, že druhá největší ekonomika světa nadále silně roste, avšak obavy z jejího přehřívání se zatím nepotvrzují.
Ekonomové čekali, že meziroční inflace se zvýší na 2,7 procenta. Inflaci táhly vzhůru politicky citlivé ceny potravin, jejichž meziroční růst se zrychlil na 5,9 procenta z březnových 5,2 procenta. Inflace v Číně byla loni až do října v záporném pásmu a od té doby s akcelerací ekonomického růstu postupně stoupá.
Inflaci v Číně investoři pozorně sledují, protože její růst může přimět Peking ke protiopatřením zejména v podobě zvýšení úrokových sazeb. To by mohlo zpomalit čínský hospodářský růst a mít dopad na celou globální ekonomiku.
Ekonomové však podle agentury Reuters zatím žádný razantnější zásah centrální banky proti zrychlování růstu cen nečekají. Perspektivně se sice čeká zvýšení sazeb i změna v kurzovém režimu, která umožní kurzu čínské měny zpevňovat, vláda však bude postupovat opatrně. Podle ekonoma firmy Stone&McCarthy Research Associates Toma Orlika vládu od razantnějších kroků odradí vzpomínky na to, jak přílišné přitvrzení měnové politiky v roce 2008 vedlo k propadu na trhu nemovitostí. Brzdou restrikcí budou rovněž obavy z krize vládních dluhů v Evropě.
Údaje o průmyslové výrobě ukázaly, že čínská ekonomika zatím roste uměřeně a nepřehřívá se. Růst produkce se zpomalil na 17,8 procenta z březnového tempa 18,1 proectna. Ekonomové přitom čekali zrychlení růstu na 18,5 procenta.