Index cen průmyslových výrobců se v dubnu zvýšil o 0,7 procenta a meziroční deflace, která v březnu činila 0,8 procenta, se v dubnu proměnila v inflaci 0,4 procenta. Po 16 měsících skončilo období deflace. Pomohly tomu zejména stoupající ceny komodit, především nerostných surovin.
Prim hrály v dubnu ceny uhlí. Společnost již před několika týdny naznačila, že ceny nových kontraktů na uhlí jsou od 2. čtvrtletí znatelně vyšší. Dubnová data o produkčních cenách to potvrzují. Ceny uhlí meziměsíčně stouply o 9,7 procenta. Koks a rafinérská produkce bohužel spadají do jedné kategorie, která není dále rozlišena, nicméně lze se domnívat, že zde je za růstem cen o 4,0 procenta především dražší koks. Cena železné rudy v dubnu stoupla o 6,1 procenta. Chemické výrobky zdražily o 5,4 procenta. Vývoj cen komodit naznačuje, že oživení v globální ekonomice nabralo obrátky. Otázkou je, zda oživení opět nezbrzdí řešení dluhové krize v mnoha vyspělých ekonomikách. Lze očekávat, že snižování vysokých rozpočtových schodků přinese několikaletý negativní fiskální impuls. Důležité bude, zda tato cesta bude pozvolná, nebo pod tlakem finančních trhů razantní.
Podle našeho odhadu se inflace v průmyslových produkčních cenách bude postupně zvyšovat a na konci roku se bude pohybovat kolem dvou procent. Rostoucí ceny komodit představují pro měnovou politiku proinflační riziko, nicméně řecké, potažmo evropské dluhové problémy přináší opačná rizika. Prozatím neměníme náš hlavní scénář, jímž jsou stabilní úrokové sazby ČNB.