ČTK - Klíčový hospodářský výbor Evropského parlamentu dnes schválil regulaci takzvaných hedgeových fondů. Názor europoslanců je překvapivě mírnější než členských států, jejichž ministři financí EU budou o regulaci jednat v úterý. Je velmi pravděpodobné, že postojem výboru se bude řídit i plénum parlamentu, které legislativu ještě musí schválit. Hedgeové fondy nejsou určené pro širokou veřejnost, zpravidla je využívá bohatší klientela či instituce.
Fondy se během finanční a hospodářské krize dostaly pod palbu kritiky ze strany některých politiků a komentátorů za to, že využívají kontroverzních postupů a mají k dispozici obrovské objemy finančních prostředků. Členové hospodářského výboru nicméně vyhověli námitkám Američanů, Britů, Čechů a částečně i Švédů. Ti usilovali o to, aby fond, který získal povolení k činnosti v jedné zemi EU, měl automaticky tatáž práva ve všech 27 zemích unie.
Proti tomuto postupu se však ostře staví Francie a ve verzi, kterou s největší pravděpodobností schválí ministři financí, se s tímto postupem nepočítá. Fondy by tak podle mínění většiny členských států musely žádat o povolení k podnikání v každém státu zvlášť. "Evropa se nesmí stát pevností, ale zároveň ani cedníkem," komentoval schválení regulace francouzský europoslanec Jean-Paul Gauzés, který měl na starosti přípravu legislativy v Evropském parlamentu.
Před přijetím regulace hedgeových fondů na začátku dubna varoval americký ministr financí Timothy Geithner, když poslal některým lídrům EU dopis. Nová regulace podle něj povede k diskriminaci amerických fondů rizikového a soukromého kapitálu a znemožní jejich přístup na evropský trh. Geithner požaduje, aby fond, který získal povolení k činnosti v jedné zemi EU, měl automaticky tatáž práva i ve všech 27 zemích unie. Pokud by se tak nakonec prosadil postoj hospodářského výboru Evropského parlamentu, kritika amerického ministra financí by mohla alespoň částečně utichnout.
Kromě nutnosti žádat o povolení k podnikání by fondy nově měly předávat regulačním úřadům například informace o svém hospodaření, mimo jiné o tom, jak velkou část majetku tvoří cizí zdroje.