Obavy z toho, že po Austrálii k uvalení vysokých daní na zisky firem v těžebním sektoru přistoupí i další vlády, které potřebují získat zdroje na profinancování svých deficitů či mimořádných událostí, se šíří těžebním sektorem. Světové těžební tituly , Anglo American nebo včera ztrácely kvůli klesajícím cenám kovů, celý komoditní sektor výrazně ztrácí i dnes.
Světoví lídři těžebního průmyslu , a oznámili, že přehodnocují projekty v Austrálii poté, co se země rozhodla k zavedení 40% daně na zisky těžebních společností od roku 2012 a prohlásila, že přírodní zdroje náležejí lidem dané země. „To vytvořilo precedens a těžební společnosti v globálním rozměru dostalo do centra zájmu jako zdroje dalších daňových příjmů,“ uvedl Tom Price, komoditní analytik banky v Sydney a dodal, že podle dostupných informací podobný krok zvažují Brazílie a Jižní Afrika. Analytik v Sydney Craig Sainsbury uvádí, že další na tahu zřejmě budou Peru a Chile. Podle Magnusse Ericssona, senior partnera výzkumné Raw Materials Group, australský krok přiměje k hledání cest k navýšení zisků z těžebního sektoru také kontinentální a skandinávské vlády. „Nacionalizace zdrojů“ se podle Evy Ambro z BlackRock stala hlavním rizikem pro plánování ziskovosti těžebních firem v nejbližších několika letech. Chile, která je největším světovým dodavatelem mědi, již navrhla přechodné zavedení „těžební daně“, z jejíchž zdrojů by financovala obnovu země po zemětřesení. Dopady do zisků BHP, a AngloAmerican jsou odhadovány na 1,2 miliardy dolarů směrem dolů během příštích dvou let. Brazílie, která je druhým největším těžařem železné rudy, podle slov ministra pro energetiku a těžbu Edisona Lobaa buď zvýší daně, nebo poplatky za vydávaná povolení.
Australský daňový plán pro těžební společnosti je podle Charlieho Aitkena, který dle dat Bloomberg poskytuje nejpřesnější předpovědi akcií v rámci konsensuálních průzkumů agentury, „sebevraždou na globálních finančních trzích“. Kromě propadu akcií třetího největšího australského těžaře Fortescue Metals Group, který již tento týden pozastavil své projekty v objemu 15 miliard dolarů, o 20 procent od informace o plánovaném zavedení daně a poklesu o 8,7 procenta na akciích o 8,8 procenta od 2. května, data oznámení daně, oslabila proti USD také australská měna. Podle propočtů ratingové agentury Moody’s by zavedení 40% australské daně se startem na počátku roku 2012 ukrojilo ze zisků těžebních společností až třetinu, uvalilo negativní náhled na úvěrové podmínky sektoru jako celku a zvýšilo riziko negativního přehodnocení těžebních titulů v krátko- a střednědobém horizontu.
Podle ekonomů na situaci vydělají přílivem investic ty země, které těžební daně nezvýší. Jihoafrická republika nyní těžební společnosti zdaňuje podle propočtu 33% sazbou a Kanada 23% sazbou v porovnání s nárůstem celkového zdanění těžebních společností na 58 procent po zvýšení daně v Austrálii, vyplývá z dat . Kanadský ministr financí Jim Flaherty se nechal slyšet, že je proti zvyšování daní a že australský krok činí kanadské společnosti více konkurenceschopnými.
Australský protějšek Wayne Swan se snaží negativní dopad kroku, který má Austrálii přinést 12 miliard australských dolarů v prvních dvou letech od zavedení, bránit vysokou poptávkou ze strany Číny, která převáží negativní dopady vyšší daně. Dokonce se domnívá, že dojde k dalšímu 6 až 7% zvýšení těžebních investic v zemi. Společnosti však reagují jinak. ohlásila dodatečnou investici 401 milionů dolarů do rozšíření těžby železné rudy v Kanadě s odkazem na „atraktivitu tamních investic“, australskou daň naopak označilo za zmaření investic. „Je jedno jestli se bavíme o Kongu či Súdánu nebo o Austrálii či Kanadě. Těžební investice potřebují dlouhodobé dohody s vládami řádově na 30 nebo i více let. Náhlá změna způsobí paniku a pro ekonomiku bude mít dusivý efekt,“ uzavírá Frank Holmes, hlavní ekonom Global Investors.
(Zdroj: Bloomberg)