Aktulizováno (15:22) Bundestag, dolní komora německého parlamentu, a již také Spolková rada, horní komora, dnes schválily podíl Německa ve výši 148 miliard euro na evropském rámci pomoci do výše 750 miliard eur Řecku a dalším zemím eurozóny, pokud se dostanou do podobných potíží. Dokument čeká již jen na podpis německého prezidenta Horsta Köhlera.
Zákonodárci v dolní komoře, Budestagu, hlasovali poměrem hlasů 319 proti 73, 195 se jich hlasování drželo. Zákon je nyní na cestě do horní komory parlamentu, Bundesrat, která o něm má hlasovat ještě dnes. Následně půjde rozhodnutí k podpisu prezidentu Německa Horstu Köhlerovi.
Koalice německé kancléřky Angely Merkelové dosáhla lepšího výsledku, než jaký se dal v hlasování očekávat. K potřebného schválení nadpoloviční většinou všech hlasů disponovala celkem 312 zákonodárci zastupujícími CDU/CSU a FDP. Našlo se tedy sedm dalších hlasů. SPD a Zelení zdržení se hlasování oznámili dopředu. Další levice hlasovala proti.
"Jakákoli liná alternativa je mnohem horší a mnohem nebezpečnější, proto jsme se rozhodli pro tuto," uvedl ministr financí Wolfgang Schäuble. "Neděláme to pro druhé, děláme to kvůli sobě a budoucím generacím," řekl ministr zákonodárcům v Bundestagu. O schválení požádal zákonodárce 19.května šéf Budensbanky a vedení ECB Axel Weber.
Po volbách ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko vláda Angely Merkelové ztratila v majoritu v horní komoře parlamentu, do které hlasování přešlo odpoledne. Změny ale vejdou v efekt až po sestavení nové regionální vlády a tak se ještě nestalo. Dokument tedy přes většinu vládní koalice hladce prošel také horní komorou Parlamentu a míří k prezidentovi.
Evropský rámec pomoci v celkovém objemu 750 miliard eur zahrnuje úvěry a úvěrové garance v rozsahu 500 miliard eur a úvěrovou linku Mezinárodního měnového fondu v rozsahu 250 miliard eur. ECB podporuje tuto pomoc odkupem státních dluhopisů na trhu a uvolněním pravidel pro kolaterály. Dnes navíc zřejmě proběhla koordinovaná intervence na euru, do které se zapojily jak evropské ECB a Bank of England, tak na americké straně Fed (viz také zde). Euro v noci dosáhlo úrovně až 1,2672 USD/EUR, aktuálně obchoduje nad 1,2500 dolaru k euru kolem 1,2530. Evropské akciové trhy po rozhodnutí nejprve umazávaly ztráty, aktuálně však dále propadají do hlubokých ztrát. DAX -2,6 %, CAC -2,2 %, FTSE -1,8 %.
Německá kancléřka Angela Merkelová, spolu s ministry financí a hospodářství navrhla devatero ke stabilizaci finanční a hospodářské situace v eurozóně. O bodech budou dnes jednat ministři financí EU:
1. Rozpočtový dohled v rámci Evropské unie by měl být zesílen. Návrh Evropské komise na posuzování stabilizačních programů a konvergenčních programů členských států by měl jít více do hloubky, zejména pokud jde o specifické problémy jednotlivých zemí. Stabilizační programy eurozóny by měly být podrobeny zkoumání nezávislou institucí, mohla by jí být Evropská centrální banka a nebo speciálně vytvořená instituce.
2. Eurozóna musí najít způsob, jak zlepšit rozpočtovou disciplínu. Jakékoliv přijaté rozhodnutí však musí respektovat rozpočtovou zodpovědnost národních parlamentů. Zapojení parlamentů do evropské rozpočtové politiky se tak jeví jako logický krok. To by způsobilo, aby unijní ministři financí byli zodpovědní ve vlastním parlamentu za posuzování stabilizačních programů zemí eurozóny. Efektem by mohlo být posílení odpovědnosti jedné země za celou eurozónu.
3. Zahrnout principy Paktu stability a růstu do národních rozpočtů. V Německu byl například přijat limit na půjčky státu v souvislosti se střednědobými cíly Paktu stability a růstu. To zajišťuje zavedení paktu na národní úrovni. Toto opatření odkazuje k zákonu o vyrovnaném rozpočtu, který německé vládě od roku 2016 nedovoluje sestavit rozpočet se schodkem větším než 0,35 procenta hrubého domácího produktu, od roku 2020 pak musí být rozpočet vyrovnaný.
4. V rámci procedury pro nadměrné rozpočty (EDP) by mělo být případné hříšníky možné trestat daleko rychleji a efektivněji. Pokud členský státy nesplní požadavky na snížení nadměrného rozpočtu, mělo by jim být pozastaveno jakékoliv financování z EU, které mají získat. V extrémních případech by mělo být úplně a trvale zrušeno financování ze strukturálních fondů. Evropské dotace by měly být rovněž navázány na solidní rozpočtovou politiku.
5. Země eurozóny s extrémně velkým zadlužením představují velkou hrozbu celému evropskému společenství. V budoucnosti by střednědobé cíle (v některých případech i vyrovnaný či přebytkový rozpočet) mohly být závazné pro země s dluhem vyšším než 60 procent HDP. Země, která překročí stanovený rozpočtový deficit více než jednou za určitou dobu (například pět let), by měla rychleji "postoupit v proceduře pro nadměrný schodek". Měla by tedy být rychleji potrestána.
6. Země, které vážně poruší pravidla měnové unie, by měla nejméně na dobu jednoho roku přijít o hlasovací práva. To se týká i zemí, které opakovaně překračují povolený schodek rozpočtu anebo manipulují s oficiálními statistikami.
7. Je třeba mnohem dříve rozpoznat, že se některá ze zemí eurozóny ocitla v hospodářských problémech. O problémech členských států je nutné diskutovat daleko otevřeněji a upřímněji.
8. Porovnání konkurenceschopnosti je prvním příkladem hlubší koordinace v eurozóně. Je pak třeba se zaměřit především na málo konkurenceschopné státy.
9. Odsouhlasený finanční záchranných mechanismus ve výši 750 miliard eur (zhruba 19,3 bilionu Kč) je nutným krokem ke stabilizaci současné situace. Existují dobré důvody, proč je tento mechanismus dočasný. Pokud půjde eurozóna za toto opatření, řízená platební neschopnost státu by měla být pevnou součástí mechanismu. To by mělo být podnětem, aby státy vytvářely solidní rozpočtovou politiku a zadlužovaly se zodpovědně.
(Zdroj: Bloomberg, Handelsblatt, čtk)