Neel Kashkari, výkonný ředitel ve společnosti Pimco, pro CNBC uvedl, že není správné porovnávat evropský záchranný program s americkým programem TARP, protože ten byl zaměřen na podporu kapitálu finančních institucí. Evropa ale řeší likviditu a ne solvenci a její krize ještě není u konce. V tuto chvíli podle Kashkariho navíc není jasné, zda je Evropa vůbec schopna žít s objemem dluhu, který naakumulovala.
Krize v Evropě je přitom pokračování krize započaté v USA a zabere roky a ne měsíce, než bude vyřešena. Politici v Evropě jsou podle Kashkariho nyní vystrašeni, protože chtějí zachovat kredibilitu ECB a zároveň bránit euro, což vytváří tenze, stejně jako snaha vyřešit problém solvence a zároveň neohrozit důvěryhodnost zemí, které problémy nemají. Problémy v Evropě jsou znásobeny tím, že jednání probíhají mezi mnoha zeměmi s rozdílnými politickými zájmy, potřeba akceschopnosti je ale na druhou stranu veliká. Riziko, že americké banky budou evropskou nákazou postiženy, je podle ekonoma malé.
Mohamed El-Erian a Bill Gross, kteří také stojí v čele společnosti Pimco, komentovali současný vývoj na trzích. Gross uvedl, že poslední události naznačují, že globální růst zpomaluje; Evropa se nehroutí, ale jsou tu známky, že směřuje k recesi. El-Erian míní, že pravděpodobnost, že Evropa stáhne do recese i USA je nízká, i když ne nulová. Důvodem je obrovský objem likvidity, který se do ekonomiky USA napumpoval. Problémem je však to, že oživení ještě nestojí na fundamentálním základě, který by mu dal dostatečnou „únikovou rychlost“. Ekonomické oživení bude nejisté tak dlouho, dokud za ním nebude stát privátní sektor; v tuto chvíli je prostředí pozitivní pro dluhopisy, ale ne pro akcie. Gross uvedl, že investoři hledají bezpečné útočiště, které stále v globálním měřítku nabízejí americké vládní dluhopisy; to ovšem neznamená, že jejich ceny jsou nyní atraktivní.
El-Erian míní, že „náhradní pneumatiky“ již „nejsou k dispozici“, pokud se tedy systém dostane opět do problémů, nebude schopen se z nich dostat tak rychle jako dřív. Investoři by se tedy neměli obávat jen o výši návratnosti svého kapitálu, ale o kapitál samotný. Musí přemýšlet nejen o „známých neznámých“ a o tom, co může jít dobře, ale i o „neznámých neznámých“.
(Zdroj: CNBC)