Německo navrhne masivní škrty ke snížení deficitu do roku 2013 pod 3 % HDP. Chce jít EU příkladem, avšak také vzbuzuje obavy

Jít příkladem eurozóně a skrze program výrazných rozpočtových úspor za cenu přistoupení na vyšší daně a nižší rozpočtové výdaje dosáhnout snížení vládního deficitu o více jak 10 miliard eur ročně hodlá německá vláda prostřednictvím nového programu, který hodlá uvést do života od počátku roku 2011. Jeho částečným cílem je do roku 2013 stlačit schodek státních financí pod stanovený limit 3 procent vůči HDP (v souladu s Paktem stability a růstu) ze stávající úrovně přesahující 5 procent, ozdravění veřejných financí má být však mnohem razantnější. Plán má v uvedeném rozsahu pokračovat až do konce roku 2016.

Podle zdrojů z německé vlády plán počítá se zvyšováním daní a škrty ve výdajích. Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho vládní opatření budou znamenat také významné zásahy do stávající podoby podpor v nezaměstnanosti a sociálních benefitů. Cílem je nižší objem vyplácených dotací a odstranění části daňových výjimek. Plánované úspory jsou na jedné straně v souladu s opakovaným příslibem kancléřky Angely Merkelové, která chce od příštího roku snížit nároky rozpočtu na čisté výpůjčky v rekordním objemu 80 miliard eur, na druhé straně je avizované zvyšování daní v rozporu s předchozím slibem vládní koalice směrem k daňovým škrtům a rozsah vzbuzuje obavy dalších členů eurozóny a EU. Zejména okrajové země eurozóny, které implementují drastická opatření k nápravě deficitů, doufají v německou poptávku jako motor oživení ekonomiky v Evropské unii. Rozsah úsporného plánu v samotném Německu by očekávaný růst mohl výrazně zpomalit.

Angela Merkelová chce během dvou týdnů svolat uzavřená jednání středových a pravicových politických stran v Německu, ze kterých má vyplynout, zda je reálné, aby plán získal dostatečnou politickou podporu pro zavedení od roku 2011. Napaden byl okamžitě ze strany sociálních demokratů SPD, kteří jej považují za útok na chudé. Šéf Sigmar Gabriel místo takového plánu volá po zdanění bankéřů a spekulantů, kteří podle něho krizi způsobili. Negativní stanovisko je očekáváno také od svobodných demokratů, kteří již zpozdili balík daňových úspor. Ministr financí Schäuble vyloučil uplatnění úspor na oblasti vzdělávání a výzkumu. „Škrty v těchto oblastech by byly špatným krokem, snížily by naši šanci na obnovení a zvýšení růstového potenciálu ekonomiky, řekl ministr.

Zítra se má v Berlíně sejít ministr financí Schäuble s americkým protějškem Timothy Geithnerem. Očekávána je kritika „sólového přístupu“ k zákazu naked short sellingu a volání po opatřeních pro posílení německé domácí poptávky. To je v protikladu k plánovanému tažení za nižším deficitem. Timothy Geithner v sobotu v rozhovoru pro tiskovou agenturu Nová Čína uvedl, že nesdílí obecný názor, že současná dluhová krize v Evropě je největší hrozbou pro světovou ekonomiku. Jeden z vysokých představitelů amerického ministerstva financí, který si nepřál být jmenován, pak Reuters řekl, že dluhová krize v Evropě by měla mít na oživení světové ekonomiky pouze minimální dopad, protože evropské vlády přistoupily k potřebným politickým opatřením.

(Zdroj: Frankfurter Allgemeine Zeitung, Bild, FT, Bloomberg, čtk)