Singer pro LN: Harmonizovaná regulace poškodí v EU všechny

Dluhová krize Evropské unie s sebou přinesla úsilí o zjednání nápravy formou větší harmonizace regulace finančního sektoru. Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer však varuje, že tyto snahy poškodí všechny zúčastněné strany. V komentáři publikovaném v deníku Lidové noviny upozorňuje, že harmonizovaná změna pravidel je důsledkem nepochopení původu problémů eurozóny a omezí nejen růst a rozměr finančního sektoru, ale i ekonomický růst.

Zatímco v Evropě jsou potíže eurozóny vnímány jako otázka nedostatečné rozpočtové disciplíny viceguvernér ČNB vidí základy dluhové krize hlouběji v mechanizmech fungování evropského bloku zemí platících společnou měnou: "Divergence jejich členů je důsledkem mechanismu, ve kterém konkurenceschopnější členové vykazují (často díky reformnímu úsilí) při stejné měnové politice nižší míry růstu mezd a inflace. Exportují díky tomu zboží i kapitál. Naopak pro "slabší" členy eurozóny je vedle vyššího růstu mezd a inflace charakteristický chronický deficit běžného účtu krytý především půjčkami jejich podniků a státu."

Dnešní vysoké deficity některých zemí eurozóny proto podle Singera nelze vnímat jen jako věc špatné fiskální disciplíny, jelikož „láce získávání zdrojů“ je podle něho odrazem členství v eurozóně. Boj o základy eurozóny je podle viceguvernéra ČNB nyní především bojem o obnovení důvěry, jelikož „víra investorů v návratnost investic se za určitým bodem stala vírou v to, že tento dluh je problémem celé eurozóny.“

Realitu harmonizované změny pravidel fungování finančního trhu Singer sleduje s obavami, protože tyto snahy o harmonizaci považuje za zbytečné a škodlivé. „Harmonizovaná regulace poškodí v Evropské unii všechny. Podváže růst v "nových" zemích, čímž omezí jejich schopnost odebírat zboží a služby ze zemí "starých", shrnul svůj postoj jeden z možných kandidátů na post guvernéra ČNB.

Singer ve svém komentáři dále zpochybňuje zdůvodnění potřeby harmonizované finanční regulace. Odmítá rozšířenou argumentaci, že pro většinu nejvyspělejších zemí je kvůli přílišnému rozměru finančního sektoru (v porovnání s národním rozpočtem) velmi obtížné, aby stát za závazky finančních institucí přímo ručil. Tento přístup je však podle Singera příliš zjednodušující a netýká se zdaleka většiny "nových" členských zemí EU, kde (na rozdíl od vyspělejších zemí) dlouhodobá ziskovost konzervativních aktivit finančních sektorů vykazuje více než dostatečný prostor pro zdravý růst generující jak HDP, tak konkurenci. Česká republika si ku příkladu již svou bankovní krizí prošla v 90. letech a na zavření a následné sanace i největších institucí rozpočet stačil, připomíná viceguvernér ČNB.

Viceguvernér ČNB také v dnešním vyjádření veřejně zvažuje, zda bylo nutné v celé EU zavést a dnes držet stoprocentní ochranu vkladů do 100 tisíc eur. „Osobně jsem přesvědčen, že například u nás byl systém, kdy ochrana pokrývala vklady jen z 90 procent, s případnou modifikací udržitelný i v krizi. Stávající harmonizovaný stav vede k tomu, že vkladatelé v celé EU zcela ztrácejí zájem rozlišovat mezi rizikovostí vkladů v různých institucích.“

(Zdroj: LN)