Evropská komise navrhla novou bankovní daň, chce obdobu amerického FDIC

Evropská komise dnes navrhla novou bankovní daň. Chce z ní financovat vznik speciálního fondu, který má být obdobou amerického fondu pojištění vkladů FDIC, který je autoritou zodpovídající za uzavírání bank v USA a následné odškodňování klientů. Z nového fondu má EU následně financovat případnou záchranu finančních ústavů. Podle dostupných odhadů může EU z nové daně získat přibližně 140 miliard eur. S návrhem na zavedení daně musí souhlasit členské státy Evropské unie a musí jej odsouhlasit také Evropský parlament.

Konkrétní výši daně EK dosud neuvedla. Komisař pro vnitřní trh Michel Barier uvedl, že její výše se má odvozovat od velikosti bilance banky, počtu dalších vlastněných institucí a ziskovosti a návrh výše přijde v říjnu letošního roku po projednání členskými státy i parlamentem. Odhad výnosu z daně je postaven na fungování podobných systémů v některých členských zemích Unie. Od loňského roku jsou 0,036% daní zdaněny všechny bankovní půjčky ve Švédsku s ročním výnosem cca 15 miliard eur.

„Považujeme za nadále nepřípustné, aby daňoví poplatníci nesli vysoké náklady na záchranu bankovního odvětví a stáli v první instanci. Podle zásady internalizace negativních dopadů musíme vybudovat systém, který zajistí, aby v budoucnu náklady bankovních krizí platilo finanční odvětví," uvedl Barnier.

V čele řady odpůrců stojí logicky banky. Kritika směřuje k otázce morálního hazardu. Nový fond by dle kritiků střadatelům a investorům umožnil snížení rizika špatného výběru banky na základě důvěryhodnosti a kvality zárukou, že v případě problémů stát vždy přijde bance na pomoc. Tímto směrem se již vyjádřilo i britské ministerstvo financí, které jasně deklarovalo, že „nepodporuje vznik ohraničeného speciálního fondu“. „Tyto fondy by se nepoužívaly k poskytnutí finančních injekcí bankám nebo k záchraně bank, ale pouze k zajištění toho, aby byl úpadek banky předmětem řádného řízení a nedestabilizoval finanční systém," uvádí v návrhu komise.

První námitkou bank je, že řešení výrazně zkrátí jejich výnosy. Německá Deutsche Bank negativní dopad vyčíslila na 2-5 %. „Vypadá to jako jednoduchá myšlenka, ale ve skutečnosti může být hrozně drahá a ještě velmi složitá k uskutečnění. Například není jasné, kdo bude fondy spravovat. Není ani zřejmé, která částka ve fondu bude adekvátní," uvedl mluvčí evropské asociace finančních trhů Rob McIvor. Specialista na finanční regulaci právní kanceláře Clifford Chance LLP v Londýně Simon Gleeson vyslovil názor, že zatímco americký FDIC je stabilizační silou, evropský návrh bude skrze omezení zdrojů bank působit destabilizačně, aniž by sliboval jakoukoli protihodnotu. Doplatí na něj podle právníka také věřitelé bank, kteří budou muset akceptovat v případě pádu banky omezenou návratnost.

Podle České bankovní asociace (ČBA) podobná restriktivní opatření jdou proti hospodářskému oživení a budou zpomalovat případný ekonomický růst. "Pokud k dani přistoupí jen některé země, znevýhodní své trhy oproti ostatním, což platí především pro vztah EU vůči ostatním finančním trhům," uvedl náměstek výkonného ředitele ČBA Jan Matoušek.

Šance na prosazení návrhu, ale navzdory výhradám zůstávají poměrně vysoké. EK totiž nové zdanění totiž zařadila pod oblast vnitřního trhu (viz kompetence eurokomisaře pro vnitřní trh), kde se o návrzích hlasuje kvalifikovanou většinou. Pokud by návrh zařadila pod oblast daní, potřebovala by jen stěží dosažitelný souhlas všech 27 členských států EU. Komise chce, aby EU schválila návrh do poloviny příštího roku.

(Zdroj: Bloomberg, FT, čtk)