Řecko nastínilo plán privatizace, začne s monopoly a snaží se vyjednat měkčí podmínky pomoci

ČTK - Řecká vláda nastínila plán privatizace státního majetku, v jehož rámci má ročně získat alespoň jednu miliardu eur (asi 25,6 miliardy Kč). Penězi z prodeje majetku chce Řecko rychleji snižovat zadlužení, což je podmínka, na které se dohodlo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem.

Experti v této souvislosti upozorňují na to, že příjmy z prodeje majetku budou ve vztahu k celkovému zadlužení příliš nízké. Hlavní je ale podle nich to, že Řecko je připraveno s privatizací vůbec začít, což je pro trhy mnohem důležitější signál.

Jako první půjdou na řadu státní monopoly, což se týká plynárenské společnosti DEPA, mezinárodního letiště v Aténách a vodárenských podniků v Aténách a Soluni. Naposled se budou prodávat ziskové podniky.

Řecko má od ostatních zemí Evropské unie a měnového fondu slíbenou pomoc v objemu až 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Za to se Atény zavázaly, že do konce letošního roku předloží podrobný plán privatizace státního majetku. Ten mimo jiné předpokládá, že Řecko v letech 2011 až 2013 získá z privatizace alespoň miliardu eur ročně.

Schůzi kabinetu předsedal premiér Jorgos Papandreu, k jejímu průběhu ale nic nesdělil. Řečtí činitelé nicméně agentuře Reuters řekli, že vláda chce bez zbytečných odkladů začít s přípravou privatizace státních železnic OSE a producenta niklu Larco. Počítá se také s prodejem nemovitostí, které teď patří státu.

Země usiluje o vyjednání nových podmínek, za kterých má provést drastickou reformu penzijního systému. Atény se na podmínkách dohodly s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem výměnou za pomoc v objemu až 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Nyní se ale snaží Řecko slíbené reformy oddálit a změkčit. "Memorandum (EU/MMF) dodržíme, já ale chci mít možnost vyjednávat až do konce," řekl ministr práce Andreas Loverdos. "Bojuji za to, ale neříkám, že vyhraji," dodal.

Řecko se chce pokusit vyjednat, aby nárok na plný starobní důchod bude vznikal po 37 odpracovaných letech. V dohodnutých podmínkách reforem se přitom hovoří až o 40 letech. Země se chce pokusit vyjednat také pozdější start reformy.