Hrubý domácí produkt, očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, vzrostl v 1. čtvrtletí meziročně o 1,1 %, celková zaměstnanost se naopak o 2,1 % snížila. Na vývoj HDP mělo výrazně pozitivní vliv zotavení výroby dopravních prostředků.
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy, sezónnost a nestejný počet pracovních dní vzrostl v 1. čtvrtletí meziročně o 1,1 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,5 %. Ze srovnatelné časové řady je patrné, že dno výkonnosti ekonomiky bylo ve 2. čtvrtletí 2009, počínaje třetím loňským čtvrtletím HDP mezičtvrtletně pravidelně o 0,5 % roste. Celková zaměstnanost v pojetí národních účtů v 1. čtvrtletí nadále klesala, a to jak meziročně o 2,1 %, tak i mezičtvrtletně o 0,9 %. Oproti prvnímu loňskému čtvrtletí se počet zaměstnaných osob snížil o 110 tisíc na 5 164 tisíc osob.
Předběžný odhad růstu HDP za 1. čtvrtletí zveřejněný 12. května byl v meziročním srovnání snížen o 0,1 procentního bodu (p.b.). V porovnání s posledním loňským čtvrtletím byl naopak o 0,3 p.b. zvýšen. Meziroční a mezičtvrtletní korekce přitom jsou zčásti důsledkem zpřesnění ukazatelů za jednotlivá čtvrtletí roku 2009.
Vývoj HDP ve stálých cenách v roce 2009 (v %)
Na nabídkové straně ekonomiky se v 1. čtvrtletí o meziroční zvýšení reálné hrubé přidané hodnoty (HPH) o 1,3 % zasloužil zejména zpracovatelský průmysl, kde HPH vzrostla o 7,0 %, a v jeho rámci především výroba dopravních prostředků s navýšením o více než 40 %. Naopak pokles HPH postihl zejména odvětví obchodu (v důsledku snížení obchodních marží, na jejichž úkor obchodní organizace částečně eliminovaly zvýšení DPH) a energetiky, kde se projevila vysoká srovnávací základna.
Složky poptávky přispěly k vývoji HDP v 1. čtvrtletí značně rozdílně:
• Výdaje na konečnou spotřebu byly v úhrnu o 0,4 % vyšší než ve stejném čtvrtletí minulého roku a přispěly tak k růstu HDP v rozsahu 0,3 p.b. Celý přírůstek zajistily instituce zahrnované do sektoru vlády, výdaje domácností sice nominálně (v běžných cenách) zůstaly na úrovni loňského 1. čtvrtletí, v reálném vyjádření však s ohledem na růst spotřebitelských cen klesly o 0,5 %.
• Pokles tvorby hrubého kapitálu v reálném vyjádření o 4,5 % měl záporný vliv na vývoj HDP v rozsahu 0,9 p.b. Z toho tvorba hrubého fixního kapitálu byla meziročně nižší o 6,6 % s negativním dopadem 1,5 p.b. na vývoj HDP. Zásoby se v průběhu 1. čtvrtletí zvýšily nominálně o 13,1 mld. korun (v 1. čtvrtletí roku 2009 o 9,3 mld. korun).
• Aktivní saldo zahraničního obchodu zbožím a službami (40,1 mld. korun v nominálním vyjádření) bylo o 4,0 mld. korun vyšší než ve stejném čtvrtletí roku 2009, a to i přes relativně výrazné zhoršení směnných relací o 1,6 p.b. V reálném vyjádření vzrostl vývoz o 12,9 %, zatímco dovoz pouze o 10,7 %. Zahraniční obchod tak přispěl k růstu HDP v rozsahu 1,9 procentního bodu.
V běžných cenách hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí meziročně poklesl o 0,6 % na 905,0 mld. korun, a to zejména v důsledku snížení úhrnné cenové hladiny. Implicitní deflátor HDP meziročně klesl o 1,7 % především vlivem značného snížení zahraničně obchodních cen. Vývozní ceny totiž byly meziročně nižší o 7,2 %, dovozní poklesly o 5,6 %. Opačným směrem působil deflátor daně z produktů (DPH a spotřební daně) nárůstem 6,2 %.
Hrubý domácí produkt zemí EU 27 očištěný o vliv sezónnosti vzrostl podle odhadu Eurostatu v 1. čtvrtletí 2010 meziročně o 0,5 %. Ze zemí našich hlavních obchodních partnerů vzrostl v prvním čtvrtletí HDP na Slovensku o 4,5 %, v Polsku o 2,8 % a v Německu o 1,5 %.
Předběžný odhad vývoje HDP za 2. čtvrtletí 2010 bude v souladu s Edičním plánem zveřejněn 13. srpna.
(Zdroj: ČSÚ)
Analytický komentář Patrie bude následovat