Hrubý domácí produkt za loňský rok a 1. čtvrtletí letošního roku byl revidován výše. V prvních třech měsících se HDP zvýšil o 0,5 procenta ve srovnání s předchozím kvartálem, zatímco první odhad ČSÚ uváděl růst pouze o 0,2 %. Naopak meziroční tempo růstu ekonomiky bylo mírně sníženo z 1,2 na 1,1 procenta, důvodem je ovšem zvýšení údaje za první čtvrtletí loňského roku.
Detailní data přináší několik překvapení. Prvním z nich je mezikvartální zvýšení spotřeby domácností o 0,7 procenta. Zvýšení nezaměstnanosti a pomalý růst mezd nedávaly příliš naděje, že u domácností dojde k obratu a že začnou opět více utrácet v obchodech. Je možné, že po loňském růstu míry úspor došlo k jejímu opětovnému snížení. Data, která by to potvrdila budou ale zveřejněna později.
Snaha o snížení vládního rozpočtového schodku vedla k poklesu vládních výdajů na spotřebu o 2,7 procenta mezikvartálně, v meziročním srovnání ovšem stouply o 2,0 procenta.
Hledání úspor na straně firem i státu se projevuje slabou investiční aktivitou. Tvorba hrubého fixního kapitálu se mezikvartálně snížila téměř o 6 procent. Bohužel aktuální růst rizikových prémií a úrokových sazeb na finančních trzích by mohl vést k dražšímu financování s negativním dopadem na investiční aktivitu.
Nejvýrazněji k růstu HDP přispěla změna zásob. S tímto faktorem se počítalo, na začátku oživení bývá doplňování zásob obvyklé.
Obchodní bilance sice vykazuje rekordní přebytky, příspěvek čistého exportu k HDP byl ovšem negativní. Na vině je zhoršení bilance služeb.
Ze sektorového pohledu nejvíce k růstu ekonomiky přispěl zpracovatelský průmysl, konkrétně automobilový průmysl, hutní produkce a výroba elektrických a optických přístrojů.
Příznivý vývoj ekonomiky již sice pomohl zastavit nárůst nezaměstnanosti, nicméně ve srovnání s loňským rokem pracovalo v české ekonomice o 2,1 procenta méně osob. Tento vývoj vedl ke zvýšení produktivity práce o 3,2 procenta v meziročním srovnání a poklesu jednotkových mzdových nákladů o 1,1 procenta.
Česká ekonomika sice již devět měsíců roste, nicméně růst je stále relativně pomalý a ekonomika zůstává zhruba 2,5 procenta pod svým potenciálem (tj. výkonem, který by nevedl k tlaku na růst cen).
Po dnešních datech neměníme svůj odhad a nadále počítáme v letošním roce s růstem HDP o 1,9 procenta. Nicméně značnou dávku nejistoty přináší problémy evropských zemí s dluhy, potřeba výrazného snížení deficitů a negativní dopady na finanční trhy.