Na letošních 13,6 bilionu amerických dolarů a do roku 2015 o další bezmála polovinu k 19,6 bilionu dolarů vzroste americký státní dluh podle odborné zprávy Ministerstva financí a poradců administrativy prezidenta Baracka Obamy, která byla předána zákonodárcům amerického Kongresu. Ze zprávy dále vyplývá, že poměr dluhu k HDP dosáhne letos 93 % a do roku 2015 překročí 100% úroveň na hodnotu 102 procent produktu země.
„Ekonomičtí experti prezidenta docházejí k závěru, že jedno procento HDP dokáže vytvořit jeden milion pracovních míst. A toto jedno procento HDP ztrácíme kvůli masivnímu růstu zadlužení americké ekonomiky,“ uvedl republikánský zástupce Dave Camp, který závěry zprávy prezentoval.
Odkazoval se rovněž na studii profesorky University of Maryland Carmen Reinhartové, která v rámci fiskální komise je jedním z členů, majících prezidentovi doporučit cesty ke snížení dluhu. Tato zpráva dochází k závěru, že pro USA už zadlužení od 90 % HDP výrazně zpomaluje ekonomický růst země.
Celkový objem americkéhu dluhu v držení investorů se podle zprávy MF a ekonomických expertů při započtení Číny a dalších ekonomik, soukromých investorů a penzijních fondů zvýší ještě letos na 9,1 bilionu amerických dolarů ze 7,5 bilionu USD v roce 2009. Čisté veřejné zadlužení pak podle zprávy do roku 2015 vzroste na odhadovaných 14 bilionů dolarů či 73 procent HDP. (Celkový americký dluh obsahuje ještě oblast sociálního zabezpečení, důchodový program a všechny vládní fondy.)
Zpráva rovněž konstatuje, že americký dluh rapidně vzrostl s ekonomickou recesí a s ní spojenými stimuly, finanční záchranou Wall Street, ale také vlivem dvou válek vedených v Afghánistánu a v Iráku.
Podle samotné zprávy je rostoucí dluh jedním z faktorů, které přispívají ke zlobě Američanů-voličů a zvyšuje pravděpodobnost, že v listopadových volbách do Kongresu obnoví svoji kontrolu nad zákonodárným sborem Republikáni. To by významně oslabilo pozici demokratického prezidenta Baracka Obamy.
Například zpráva Potomac Research Group konstatuje, že ani ne v poločase vlády prezidenta ukazuje rozložení politických sil na to, že by mohl být po delší době hlavou USA, která v roce 2012 neobhájí druhé funkční období. Mezi faktory, které by mohly k pádu Obamy přispět, jmenuje výraznou změnu v politických preferencích v souvislosti krize směrem doprava (tlak pocitu promrhaných peněz ve prospěch bank), katastrofu vyvolanou havárií prošiny v Mexickém zálivu (vyčítána nedostatečná pozornost tématu a ztráta politických bodů) či ochladnutí médií, která začínají publikovat nepříznivě ohledně ekonomického „oživení“, ropné katastrofy či pro Američany klíčové zdravotnické reformy. Nepříznivě se podle Valliera pro Obamu vyvíjí takzvaná Electoral College Map, pomocí které výzkumná skupina předpovídá úspěch ve volbách v posledních třech desítkách let (více ZDE).
Největší držitelé amerického dluhu:
(dle posledních dostupných dat, z nichž nejstarší míří cca ke konci roku 2009)
15. Rusko – Mezi lednem 2008 a březnem 2009 investice narostly na 138,4 mld. USD z 35,2 mld. USD, údaje z konce roku 2009 hovoří o 128,1 mld. USD, tedy v roce 2009 v zásadě stagnovaly
14. Depozitní instituce (komerční banky, spořitelny apod.) – Ke konci roku 2009 dle dat Fedu přibližně 145 miliard USD
13. Hong Kong – Od června 2009 investice narostly o cca polovinu na současných 146 miliardy USD z 99,8 mld. USD v polovině loňského roku
12. Brazílie – Dle MF země 157 mld. USD s maximem 158 mld. USD v červnu 2008 a naopak 126 mld. USD letos v březnu
11. Pojišťovny – Podle posledních dat Fedu 162,2 mld. USD (zahrnuje i nemofondy a životní pojišťovny)
10. Karibská bankovní centra – Finanční instituce na Bahamách, Bermudách, Kaymanských ostrovech či Panenských ostrovech drží cca 180 mld. USD proti 107 mld. USD v červnu 2008, avšak cca 215 mld. USD v březnu 2009
9. Exportéři ropy – Patří sem Ekvádor, Venezuela, Indonésie, Bahrajn, Irán, Irák, Kuvajt Omán, Katar, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Alžír, Gabon, Libye a Nigérie s podílem 188 mld. USD (poměrně stabilní podíl)
8. Velká Británie – Aktuálně cca 280 mld. USD při silné fluktuaci za poslední dva roky (55 mld. USD v červnu 2008)
7. Penzijní fondy – Privátní i vládní s cca 490 mld. USD
6. Federální a lokální vlády – Poměrně stabilní podíl mezi 515 až 550 mld. USD od roku 2006
5. Vzájemné fondy – Necelých 700 mld. USD s poklesem od počátku roku 2009 přibližně o desetinu
4. Kontinentální Čína – Přibližně 750 mld. USD (pokles od poloviny roku 2009 o cca 50 mld. USD), samostatně stojí Hong Kong na 13. příčce se 150 mld. USD
3. Japonsko – Cca 770 mld. USD a od loňska návrat před Čínu
2. Všichni další investoři (privátní a vládou sponzorované fondy a podniky) – 1,11 bilionu USD, tento podíl se řádově zečtyřnásobil od prosince 2007
1. Fed – Překročil 5 bilionů amerických dolarů nepřetržitým růstem od roku 2007 a objem je přibližně dvojnásobný, než před 10 lety
Změny lze porovnat proti článku publikovanému v polovině roku 2009
(Zdroj: CNBC, Bloomberg, peopledaily.com.cn)