Aktualizováno (11:28) Statistický úřad Číny dnes poskytl kompletní sadu makrodat o vývoji čínské ekonomiky, měny a úvěrů. Květnová čísla ukázala na růžky vystrkující inflaci, která meziměsíčně měřeno indexem spotřebitelských cen dále vzrostla na 3,1 % z 2,8% tempa v dubnu, zatímco opačným směrem se vydalo tempo průmyslové výroby, které zvolnilo na 16,5 % z dubnových 17,8 %. Trh čekal růst na 3,0 % (což je také celoročním vládním cílem) a pokles tempa růstu průmyslu na 17,0 %. „Čínská ekonomika je stále na trajektorii směřující k přehřátí a vláda musí důrazněji zakročit proti inflaci,“ uvádí ekonom bankovní skupiny ANZB v Hong Kongu Liu Li-Gang.
Růst cen výrobců zrychlil na 7,1 % z 6,8 %, nové úvěry v domácí měně narostly o dalších 639,4 mld. jüanů (93,6 mld. USD) při očekávaném objemu 600 mld. jüanů a dubnových 774 mld. jüanů. Peněžní agregát M2, který je širší měrou peněžní nabídky, polevil tempo růstu jen neznatelně na 21,0 % z dubnových 21,5 %, M1 vykázal meziroční růst o 29,9 % z dubnových 31,3 %. „Nyní je pravá chvíle k rozšíření obchodního pásma měny ze strany Číny,“ uvedl Liu při připomenutí vysokého tempa exportu. Také banka předpovídá, že k uvolnění jüanu dojde během následujících týdnů. Udržování kurzu čínské měny k americkému dolaru u úrovně 6,83 beze změny od července 2008 je terčem kritiky ze strany USA pro její umělé podhodnocení. Po včerejším zveřejnění květnového 48,5% tempa exportu vzrostly futures k dolaru na úrovně ukazující na 1,2% zhodnocení měny k dolaru během následujících 12 měsíců.
V prvním čtvrtletí stoupla třetí největší ekonomika světa o 11,9 procenta, tedy nejrychlejším tempem od roku 2007. Investiční banka China International Capital Corp. očekává zpomalení tohoto tempa na 7,5 % za poslední čtvrtletí letošního roku. Pokles tempa ekonomiky je očekáván návazně na vládní ochlazování trhu s nemovitostmi po stimulačních opatřeních zavedených v listopadu 2008, dopady jsou částečně očekávány také od evropské dluhové krize.
Zatímco včera nabídnutá data z trhu nemovitostí ukázala na částečný úspěch vládních zásahů proti trhu nemovitostí, kde květnové vykázané 12,4 % tempo růstu je jeho prvním poklesem za 11 měsíců, novou inflační hrozbou se ale stává lavinový růst mezd ve velkých čínských společnostech typu Foxconn Technology Group či Motor Co. (více k problému ZDE).
Čína, jako země doposud využívající nízkých pracovních nákladů, podle bývalého ekonoma Citigroup pro Asii Huanga Yipinga dosáhne takzvaného Lewisova bodu obratu, kdy tato výhoda odeznívá a země prochází růstem mezd a inflace a postupně spotřeby. To může přimět mezinárodní firmy i velké domácí výrobce k přesunu výrob do pracovně levnějších zemí jako je Indie, Vietnam či Indonésie. Potenciál čínského růstu se dle Lu Tinga, ekonoma hongkongské pobočky Bank of America/Merrill Lynch sníží již po polovině roku na 9 % z 11 % právě vlivem růstem mezd. „Exportní odvětví založená na nízké ceně, typicky velká většina čínských, ztratí ve prospěch Vietnamu a podobných zemí,“ shoduje se v názoru Jim Walker, hlavní ekonom Asianomics Ltd. Minimální měsíční mzda v Šanghaji dosahuje 141 dolarů proti 77 USD v Bombaji či 74 USD v Hanoji, ukazují data Morgan Stanley na základě údajů japonské organizace pro zahraniční obchod.
Neznámou i proto zůstává reakce centrální banky. Podle analytika Čanga Leje ze společnosti Bohai Securities není pravděpodobné, že by Čína zpřísnila měnovou a rozpočtovou politiku, především proto, že inflační tlaky celkově mírně polevují a hospodářský růst bude zpomalovat. Část analytiků a ekonomů naopak nevylučuje, že kvůli chlazení aktiv centrální banka přikročí ke zvýšení úrokových sazeb. „Země zřejmě v nejbližších dvou až třech měsících bude pozorovat dopady na trh nemovitostí a vývoj v Evropě,“ uvedl ekonom pro Čínu Wang Qian. Před dopady evropské dluhové krize na Asii a mezinárodní obchod varoval MMF.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)