Dluhové problémy v Evropě by neměly americkou centrální banku pozdržet ve zvýšení klíčové sazby, uvedl prezident Fedu v St. Louis James Bullard, který je zároveň členem výboru hlasujícího o sazbách. S rozhodnutím o utažení měnové politiky je podle něj nicméně třeba počkat, až bude oživení v USA stabilnější.
„Evropa nemá vliv na to, kdy přistoupíme ke změně federálních sazeb. Pokud se události v Evropě výrazně nezhorší, myslím, že v krátkodobém horizontu budou Spojené státy z této krize pravděpodobně profitovat, vzhledem k nízkým výnosům u treasuries a levnějším komoditám,“ uvedl.
Bullardův postoj kontrastuje s dřívějšími vyjádřenými dalších lokálních představitelů centrální banky USA. Prezident chicagského Fedu Charles Evans i šéf Fedu ve Philadelphii Charles Plosser, oba bez mandátu hlasovat letos o sazbách, uvedli, že politika udržování nízkých úrokových sazeb se může ještě protáhnout, a že postup Fedu bude v konečné fázi záviset na vývoji na evropském kontinentu (více zde). Podle oficiálních stanovisek a většinového názoru vedení Fedu zůstane klíčová sazba pravděpodobně ještě nějakou dobu na současné rekordně nízké úrovni, o dalším postupu má být rozhodnuto na setkání 22. až 23. června.
Podle Bullarda by měl Fed před zvýšením klíčové sazby nejdříve začít s prodejem hypotečních cenných papírů. „Jsem stoupencem určitého omezení kvantitativního uvolňování v první řadě, teprve potom mohou následovat úvahy o zvyšování úrokových sazeb.“
Události v eurozóně nejsou podle Bullarda ani dostatečně významné na to, aby způsobily vykolejení globální ekonomiky. Ačkoli připustil, že tvůrci politik sledují vývoj v Evropě velmi důsledně, nevidí žádné známky nákazy v USA nebo Asii. Možné riziko však spatřuje v inflaci, která, ačkoli nehrozí bezprostředně, se může dostavit ve střednědobém horizontu v důsledku rozsáhlého vládního deficitu a extrémně uvolněné monetární politiky.
Bullard byl jedním ze tří představitelů Fedu hlasujících během dubnového setkání pro zvýšení diskontní sazby, za níž poskytuje centrální banka komerčním bankám likviditu, na výši jednoho procenta. Ta však zůstala po únorovém navýšení na 0,75 %.
(Zdroj: Businessweek, CNBC)