ČTK) - Nová britská vláda se chystá příští týden oznámit rozsáhlé škrty a zvyšování daní, které mají snížit vysoký rozpočtový deficit. Tyto záměry vyvolávají debaty a spory nejen mezi politiky, ale i mezi ekonomy a komentátory. Zatímco jedna strana zdůrazňuje, že razantní omezování schodku je nezbytné pro zdraví ekonomiky, druhá tvrdí, že to ohrozí - nejen v Británii, ale možná i v Evropě vůbec - křehké oživení a zvýší riziko další recese.
"Postihnou zvyšování daní a škrty v rozpočtu růst? Velká otázka, na niž nikdo nezná dobrou odpověď," napsal ekonomický list Financial Times (FT).
I mezi ekonomy panuje v tomto směru "filozofická propast", poznamenal ekonom Jonathan Loynes z konzultační firmy Capital Economics. Ještě vyhraněnější střet vyvolává mezi politiky, kteří se k tématu vyjadřují po zprávě Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR).
Úřad ustavila nová vládní koalice konzervativců a liberálů, aby ekonomické prognózy vytvářela nezávislá instituce, a ne ministerstvo financí, které může podléhat politickým tlakům. Úřad snížil prognózu hospodářského růstu - i když o méně, než se čekalo - a současně oznámil, že zadlužení je nižší, než se dosud uvádělo. Údaje se příliš nelišily od březnových čísel ministerstva financí za předcházející vlády labouristů a poskytly argumenty oběma stranám.
Ministr financí George Osborne s odkazem na nižší předpověď růstu prohlásil, že "nepořádek, který zanechala předcházející vláda, je horší, než jsme si mysleli". Jeho předchůdce Alistair Darling tvrdí, že konzervativci rozsah problémů zveličují, aby "ospravedlnili věci, které chtějí udělat tak jako tak". "Potvrzuje se, že růst je ještě křehký a škrty by znamenaly riziko pro ekonomiku," řekl Darling, který jako ministr chtěl začít se snižováním státních výdajů až příští rok.
Argumenty "ortodoxních ekonomů" shrnuje FT. "Očekávají, že škrty povedou k nižšímu zadlužování a k nižší ceně kapitálu pro byznys. To se promítne do zvýšení soukromých investic a v efektivnějším využití kapitálu, než může dosáhnout vláda. A to podpoří růst," napsal deník.
Tento argument ale podle listu zpochybňuje to, že už nyní jsou úrokové sazby skoro na nule. Loynes sice připouští možnost snižování dlouhodobých sazeb. "Ale není evidentní, že soukromý sektor chce utrácet a investovat. Když nebude poptávku podporovat vláda, zastoupí ji někdo?" ptají se FT.
Komentátor listu Martin Wolf napsal minulý týden v otevřeném dopise Osborneovi o předčasných škrtech: "Zavádění zbytečné mizérie není projevem moudré politiky, ale spíš příznakem pošetilosti," uvedl. Podle Wolfa je třeba krátkodobě podpořit růst a v dlouhodobém horizontu snižovat deficit. Trhy se prý tolik neděsí rozpočtových deficitů, jako neschopnosti dosáhnout růstu, který by schodky snížil.
Naopak deník The Times se domnívá, že vláda by i přes nejednoznačné závěry OBR neměla snižování deficitu odkládat a "přijmout tvrdá rozhodnutí o škrtech a vyšších daních, která budou pro ekonomické zdraví země méně riskantní než akumulace dluhu". Vyzývá Osbornea, aby usiloval o naplnění svého slibu, tedy vyrovnání rozpočtu do konce funkčního období nynějšího parlamentu do roku 2015.
Pro škrty se jednoznačně vyslovuje Andrew Illico z institutu Policy Exchange. "Potřebujeme růst a rychlé škrty podpoří růst i v krátkodobém horizontu. Měli bychom škrtat rychle a tak hluboko, jak to bude proveditelné," prohlásil.
Stejně tak Ruth Leaová z Abuthnot Banking Group si myslí, že "hluboké škrty jsou správné i nezbytné". "Pokud vláda nesplní sliby, porostou úrokové sazby, pro stát bude dražší si půjčovat peníze a růst bude ohrožen," prohlásila.
Naopak bývalý člen vedení britské centrální banky David Blanchflower je pro "dlouhodobý plán pro řešení deficitu, jakmile se vrátí růst". "Ale ten je 'chudokrevný' a hrozí, že se může propadnout. Škrty nyní povedou k návratu recese a zvýší vyhlídky na druhou velkou krizi," řekl.
Děkan cambridgeské Queens' College John Eatwell odmítl obavy, že nedostatečné škrty ohrozí britský rating. Připomněl, že ratingové agentury "jsou ti samí klauni, kteří ještě nedávno každého ujišťovali, že finanční produkty zahrnující rizikové hypotéky mají hodnocení AAA".
V britské debatě se objevuje i kritika údajně přehnaných rozpočtových škrtů v Evropě vůbec. Eatwell varuje, že "poptávka, která by nahradila rozpočtové škrty, nebude pocházet z exportu, protože Evropa je také postižena deficitovou hysterií".
Nedělník The Observer poznamenal, že Evropa začala vzývat kult úspornosti jen pár měsíců po tom, co se země eurozóny chtěly dostat z recese utrácením. To se změnilo řeckou krizí, ale FT v této souvislosti zdůrazňují, že zpráva OBR jasně ukázala, že Británie není Řecko.
Darling si myslí, že by EU a Británie mohly následovat příkladu Japonska, které v 90. letech minulého století zažilo dlouhou stagnaci poté, co oživení utlumily předčasné rozpočtové škrty. Podle FT jsou i v britské vládní koalici vysocí představitelé, kteří tyto obavy sdílejí.
Podle Wolfa by rozhodnutí proměnit eurozónu v jedno velké Německo bylo považováno za akt obchodní války proti USA. The Observer napsal, že také při nedávné schůzce skupiny G20 americký ministr financí Timothy Geithner dal najevo, že Američané nechtějí, aby velké evropské země škrtaly natolik, aby to poškodilo jejich domácí poptávku.
Osborne i premiér David Cameron si razantními výroky o ekonomických problémech země připravují půdu pro úterní mimořádný rozpočet. Premiér tak již před týdnem oznámil, že vláda bude muset provést škrty, které postihnou každého a změní způsob života v celé zemi.
Nicméně toto poselství zatím zřejmě ještě k Britům úplně nedorazilo. Podle průzkumu Harrisova ústavu si totiž přes 40 procent lidí stále myslí, že se jich škrty dotknou málo nebo vůbec.