Tuzemský bankovní sektor je dle testů ČNB zdravý a odolný rizikům

Aktualizováno (11:40)  Český bankovní sektor je podle výsledků zátěžových testů, které provedla Česká národní banka, zdravý a odolný vůči rizikům. Jeho stabilita by neměla být ohrožena ani v případě výrazně nepříznivého ekonomického vývoje. Testy ČNB ukázaly také na dobrou odolnost pojišťoven a penzijních fondů. Kapitálové injekce nejvýše do 5 miliard korun pro celý finanční sektor by si vyžádaly pouze méně pravděpodobné negativní scénáře, vyplývá ze Zprávy o finanční stabilitě ČNB. „Stabilita českého finančního systému je dobrá a je potěšující, jak se finanční instituce vyrovnávají s krizí. Náročné a komplexní testy nás utvrzují v tom, že ani výrazně nepříznivé podmínky by stabilitu finančního sektoru neměly ohrozit," uvedl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.

„Finanční instituce vstoupily do období recese s příznivou výchozí situací a v jejím průběhu byly schopny vytvářet dostatečný kapitálový polštář,“ uvedla ČNB. Silná pozice tuzemského bankovního sektoru je dle centrální banky podepřena vysokým poměrem vkladů na úvěrech, nízkým podílem úvěrů v cizích měnách, nezávislostí na vnějším financování a zejména dostatečnou kapitálovou přiměřeností. Zátěžové testy naznačují podle ČNB i dobrou odolnost pojišťoven a penzijních fondů, a to ve všech scénářích. Sektor penzijních fondů se podle centrální banky stal odolnějším vůči dopadu ztrát z přecenění cenných papírů. Některé pojišťovny by se ale podle ČNB mohly v případě zátěžových scénářů dostat pod regulatorní minimum solventnosti.

ČNB testovala odolnost finančního sektoru za použití tří alternativních scénářů budoucího vývoje.

„Základní scénář“ odpovídá oficiální květnové makroekonomické prognóze ČNB. Předpokládá pozvolné oživování reálné ekonomiky s dočasným přerušením ve druhé polovině letošního a obnovením v první polovině příštího roku. Měnověpolitická inflace se v základním scénáři má na horizontu prognózy vracet k inflačnímu cíli zezdola, měnový kurz má být stabilní s mírným posilováním v roce 2011, krátkodobé sazby se mají postupně zvyšovat.

Zátěžový scénář „Návrat recese“ zachycuje riziko trvalejší recese ve tvaru W s dalším výrazným poklesem HDP v dalších částech roku 2011 a částečně v roce 2011. Pokles HDP by v tomto scénáři vyvolal výrazný pokles zahraniční poptávky (například nevhodně nastavenými exit strategiemi). Pokles příjmů domácích podniků i domácností by se projevil do poklesu spotřeby a investic. Měnový kurz v tomto scénáři zůstane stabilní, krátkodobé sazby se budou pohybovat velmi nízko vlivem velmi slabých inflačních tlaků, avšak zvýšená citlivost finančních trhů na fiskální rizika doma i v zahraničí nedovolí pokles dlouhodobých sazeb ani úrokových sazeb z klientských úvěrů.

V nejvážnějším negativním scénáři „Ztráta důvěry“ ČNB pracuje s variantou slabého ekonomického růstu a zároveň nepříznivého vývoje na finančních trzích a následně ve finančním sektoru. Scénář počítá s dopadem ztráty důvěry investorů na růst výnosů na vládních dluhopisech a prudký propad koruny. Depreciace měny by následně vyvolala inflační tlaky s reakcí ČNB v podobě zvýšení krátkodobých sazeb. Z nárůstu by došlo na klientských úvěrových sazbách, což by spolu s nepříznivým vývoje příjmů domácností a růstem nezaměstnanosti vedlo růstu selhání podniků i domácností. Ke slabého oživování ekonomiky by začalo docházet až v roce 2011.

Základní scénář, se kterým ČNB pracuje jako s nejvíce pravděpodobným, žádné kapitálové injekce do finančního systému v ČR nevyžaduje. Méně negativní scénář "návrat recese" by si vyžádal podporu ve výši dvou miliard korun. Největší dopady na český finanční systém by podle ČNB způsobil negativní scénář "ztráta důvěry", který by vedl ke ztrátám ve výši kolem 2 % aktiv celého finančního sektoru. Byť i naplnění tohoto negativního scénáře by však dle ČNB vyžadovalo relativně malé kapitálové injekce do celého finančního systému ve výši zhruba 5 miliard korun.

Zdroj: ČNB

Členské země EU by měly během druhé poloviny července zveřejnit výsledky zátěžových testů komerčních bank jednotlivě banku po bance, rozhodl čtvrteční summit EU v Bruselu. Někteří bankéři ale nad tímto rozhodnutím vyjádřili pochybnosti, včetně ČNB. "Těžko si umím představit, že bychom publikovali zátěžové testy jednotlivých bank," uvedl Tůma na dnešní prezentaci Zprávy o finanční stabilitě. Jednotnou bankovní daň na případnou záchranu finančních ústavů v problémech, jejíž vznik navrhuje EU, považuje guvernér Tůma za problematickou a osobně by se jejímu zavedení bránil. Na čtvrtečním summitu EU se proti jednotné dani na finanční sektor kromě České republiky postavila také Itálie. Ostatní státy EU ji ale zřejmě zavedou.