Aktualizováno (17:38) Do období krize vstupovaly řecké banky s vysokým kapitálovým polštářem a kapitálovou přiměřeností u 12 procent, což systému jako celku umožní přestát dočasný odliv zdrojů. U špatných úvěrů je očekáván další růst s vrcholem v roce 2012, což zřejmě ohrozí některé menší banky, ale neotřese bankovním systémem jak celkem, uvedl v rozhovoru pro DowJones Newswires člen řídící rady Evropské centrální banky a guvernér řecké centrální banky George Provopoulos.
Do současné krize podle Provopoulose řecký bankovní systém vstupoval se silným kapitálovým polštářem přesahujícím 10 miliard eur a s vysokou úrovní kapitálové přiměřenosti přesahující 12 procent. „Námi provedené stress testy ukazují, že tento polštář je plně dostačující k tomu, aby systém jako celek přestál jakékoli narušení kapitálové báze,“ uvedl guvernér. Připustil zároveň, že ne všechny banky čelí stejně intenzivním rizikům a některé menší mohou potřebovat finanční podporu. „Banky v uplynulých několika letech čelili rostoucí vlně špatných úvěrů, který může ohrozit zejména některé malé z nich. Za tímto účelem vytváříme po dohodě s EU a MMF stabilizační fond, který zajistí v případě nutnosti pomoc,“ uvedl.
Fond bude podle něho nezávislou jednotkou na vládě i centrální bance, řízenou odborníky. Centrální banka bude hlídat kapitálovou přiměřenost bank a v případě problémů s managementem banky řešit varianty k nápravě včetně možnosti pomoci z tohoto nezávislého fondu. „Jsme přesvědčeni, že u řady takových případů by pomohlo spojení sil s dalšími bankami,“ uvedl guvernér směrem k možnému spojování v řeckém bankovním sektoru. „Registrujeme možné výhody plynoucí z konsolidace v bankovním sektoru, ale tuto otázku ponecháváme trhu,“ uvedl Provopoulos. Dává tak najevo, že Řecko se neplánuje vydat například španělskou cestou, kde centrální banka iniciovala masivní vlnu fúzí v sektoru spořitelen s redukcí až na třetinu ústavů s termínem do konce června.
Analýzy řecké centrální banky a ECB podle řeckého guvernéra ukazují, že k vrcholu špatných úvěrů v řeckém bankovním sektoru by mělo dojít s úvodem roku 2012. „Od roku 2013 bude docházet ke zlepšování aktiv,“ uvedl.
Evropská centrální banka podle Provopoulose plní svoji roli podpory v rámci odkupu vládních dluhopisů a nepřipouští variantu selhání Řecka při plnění jeho závazků. Na stole je podle guvernéra návrh postupného prodeje části vládních dluhopisů nakoupených v rámci stabilizačního programu eurozóny na trhu. „Návrh se diskutuje,“ uvedl.
Podpůrný balík dojednaný mezi Řeckem, EU a MMF podle Provopoulose poskytuje vládě prostor pro návrat ekonomiky k růstu a udržitelnosti veřejných financí. „Nejnovější data ukazují, že vláda jde za fiskálními cíli letošního roku. Data centrální banky za prvním pět měsíců roku ukazují na pokles deficitu ke 4 procentům HDP proti 6,2 % ve stejném období loni. Příjmy centrální vlády vzrostly o 7,1 % proti poklesu o 11,4 % ve stejném období loni. 21% růst výdajů v prvním pěti měsících loňského roku byl zvrácen k 15,8% poklesu letos. Na úrovni celého roku očekávám, že opatření vlády srazí deficit o dalších 2,5 % možná i výrazněji pod 8% vládní cíl,“ uvedl Provopoulos (smluvený závazek hovoří o poklesu k 8,1 % letos a pod 3 % HDP do roku 2013). Spekulace o restrukturalizaci dluhu jsou absurdní, opakuji – zcela absurdní,“ nechává se slyšet guvernér. „Nepochybuji, že vláda učiní vše potřebné k nápravě fiskální pozice. Přesvědčit trhy a znovu získat jejich důvěru, utlumit spready úrokovým měr, zvrátit dlouhodobou dynamiku dluhu k HDP potrvá delší čas a není to otázka jen Řecka, ale celé eurozóny,“ uvedl Provopoulos.
S podobným prohlášením dnes přišel také řecký premiér Papandreou. "Vím, že trhy nejsou přesvědčeny. Nenechají se přesvědčit politickými programy, ale přesvědčíme je, pokud budeme mít výsledky. Řada čísel ukazuje, že naše vláda je podstatně dále, než před osmi měsíci, kdy se do čela země v krizi postavila. Zástupci MMF, EU i ECB potvrdili, že jsme na cestě k překonání cíle snížení letošního deficitu na 8,1 %, vyšší daňové příjmy posilují zdroje rozpočtu. Zdá se, že pokles ekonomiky může být nižší, než očekávaná čtyři procenta," uvedl premiér.
„Vzniknou-li v eurozóně rozdíly v cenách a mzdách, které neplynou z produktivity, vzniknou neudržitelné vnější nerovnováhy, které potřebují zásah k nápravě. To se stalo Řecku a více dalším zemím eurozóny v uplynulých letech. Proces strukturálních reforem včetně cen a mezd a hledání konkurenceschopnosti v nových sektorech obnoví fungování měnové unie,“ vyjádřil své přesvědčení řecký guvernér.
(Zdroj: Bloomberg, Fox News, WSJ, DowJones Newswires)