Oznámení Číny o zvýšení flexibility kurzu renminbi uvítali představitelé Spojených států i Evropy. Upuštění od kotvy této měny na dolar bude mít vliv na celou světovou ekonomiku, ale nejvíce na Čínu samotnou. Předpokládejme, že dojde k posílení renminbi. Jak to čínskou ekonomiku ovlivní?
Někteří varují před prudkým zpomalením růstu s negativním vlivem na exportní sektor a finanční trhy. Poukazují na posílení japonského jenu v sedmdesátých a osmdesátých letech následované prudkým zpomalením japonské ekonomiky a ztracenou dekádou. Jiní tvrdí, že tyto obavy jsou přehnané a poukazují na skutečnost, že posílení renminbi v letech 2005 – 2008 mělo na čínské exporty a růst zanedbatelný vliv. Protiargumentem je zde to, že posílení proti dolaru dosáhlo jen 7 % ročně a po dvanácti čtvrtletích bylo zastaveno. Světová ekonomika navíc procházela boomem a čínská ekonomika měla velmi silnou pozici.
My jsme našli 27 případů, kdy došlo k upuštění od ukotvení kurzu a daná měna v následujících letech posílila k dolaru či SDR; mnoho z nich nastalo po ukončení Bretton Woods systému na počátku sedmdesátých let. Výsledky zkoumání vlivu změn kurzu na ekonomiku dané země jsou následující:
Růst HDP v období pěti let před a pěti let po odstranění kotvy zpomalí o jeden procentní bod. Ke kolapsu však nedojde a odstranění kotvy nevede ke ztracené dekádě v japonském stylu. Obecně existují jen minimální důkazy toho, že by vedlo k ekonomickým a finančním ztrátám.
Nedochází ke zvýšenému počtu bankovních a finančních krizí, významnému poklesu akciového trhu, zhoršení bilance běžného účtu, ani snížení míry investic. Podobně není ovlivněna ani škála dalších ekonomických a finančních proměnných.
Protože země, které od kotvy upustily, rostly rychleji než jiné ekonomiky, je těžké říci, zda bylo zpomalení jejich růstu zdravou korekcí, která zabránila přehřátí, či něčím jiným. V souladu s možností prevence přehřátí jde fakt, že inflace byla v těchto zemích vyšší než jinde.
Protože po odstranění kotvy dochází ke stejnému zpomalení exportů i importů, příčinou poklesu růstu produktu není změna čistých exportů. Výrazně se nemění ani investice a vládní výdaje. Dochází ovšem k významným změnám v růstu spotřeby domácností. Opět ale může jít o zdravou změnu směrem k udržitelnému růstu bez přehřátí ekonomiky. Ale možná by se mohlo zpomalení zabránit, pokud by vláda liberalizací finančních trhů a rozvojem sociálních záchranných sítí podpořila spotřebu.
Zkušenosti z jiných zemí nedávají základ pro domněnku, že upuštění od kotvy na dolar bude mít pro čínskou ekonomiku vážné negativní důsledky. Ukazuje ale na možnost zpomalení. Pokud se vláda chce vyhnout přílišnému zpomalení, může udržovat současnou úroveň veřejných výdajů a zdvojnásobit snahy o zvýšení spotřeby. Pokud pak nastane i nárůst importů, půjde o příspěvek Číny k nalezení nové globální rovnováhy.
Autory článku jsou ekonomové Barry Eichengreen a Andrew K. Rose.
(Zdroj: VOX)