(Aktualizováno - 24. 6.)
Úsporná opatření německé vlády představují riziko pro budoucnost eurozóny a mohla by vést i ke kolapsu společné evropské měny, varoval v rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit miliardář George Soros.
"Německá politika je nebezpečím pro celou Evropu a mohla by zničit celoevropský projekt,“ řekl v dnes publikovaném rozhovoru Soros a nevyloučil ani možnost „kolapsu eura“. Euro bylo však podle Sorose "nekompletní měnou" od samého počátku, jelikož eurozóna vznikla jako měnová unie bez politické unie.
Známý investor, který v roce 1992 svou sázkou proti britské libře vydělal miliard dolarů dále uvedl, že pokud Německo nezmění svou politiku, „byl by jejich výstup z měnové unie prospěšný pro zbytek Evropy.“ Ostatní země totiž vlivem německé hospodářské politiky jen těžko získávají konkurenceschopnost, jelikož Německo trvá na procyklických opatřeních.
Německá vláda na začátku oznámila, že chce do roku 2014 ušetřit celkem asi 82 miliard eur, zrušit více než 10 tisíc pracovních míst ve státní správě a snížit strukturální deficit ke konci tohoto období asi o 26,6 miliardy eur, do roku 2013 by již měly německé veřejné finance splňovat maastrichtská kritéria. Mezi opatřeními navrženými v úsporném balíku bylo kromě snížení výdajů na sociální zabezpečení také zavedení nového zdanění zisků provozovatelů jaderných elektráren a "ekologické" daně z vnitrostátní letecké dopravy, nemají naopak vzniknout žádné nové daňové úlevy. Na domácí půdě vyvolaly škrty protesty tisíců Němců a odborové svazy úsporné kroky označily, za „poškozující ekonomiku“.
"Němci v tuto chvíli stahují své sousedy do deflace, která hrozí dlouhým obdobím stagnace. To by vedlo k nacionalismu, sociálním nepokojům a xenofobii. Samotná demokracie by mohla být ohrožena,“ nechal se v rozhovoru slyšet George Soros.
Podle Sorose je německo „celkově izolované“ a nevidí důvod, proč by tato největší evropská ekonomika neměla nechat růst své úrovně mezd. „Pomohlo by to dalším členským státům Evropské unie sebrat se.“ Současně navrhovaný mix snižování fiskálních výdajů spolu s odporem k růstu mezd, který by kompenzoval snižující se paritu kupní síly eura totiž podle Sorose ztěžuje snahu ostatních členských zemí o zvýšení konkurenceschopnosti.
Soros dále uvedl, že krize eurozóny "má fiskální složku a bankovní složku a ta druhá se teprve nyní blíží ke svému vrcholu," uvedl miliardář. Podle něj nebyly banky v kontinentální Evropě dosud zcela očištěny, protože stále neocenily hodnotu svého majetku podle tržní ceny.
"Současná krize je více bankovní, než fiskální," prohlásil 79letý Soros. "Špatná aktiva ještě nebyla ohodnocena podle tržní ceny, ale uvádějí se, jako by byly splatné a vymahatelné. Když trhy začaly pochybovat o důvěryhodnosti těchto pohledávek, dostala se na přetřes spíše solventnost bankovního systému, protože banky byly plné dluhopisů slabších zemí a ty je teď prodávají pod cenou," dodal miliardář.
Podle něj teď mají banky velké problémy dostat se ke krátkodobému financování, protože mezibankovní trh a trh s cennými papíry vyschl. Firmy se místo toho obrátily na Evropskou centrální banku pro krátkodobé úvěry, stejně jako kvůli ukládání přebytečné hotovosti.
Soros nyní čeká na zveřejnění výsledků zátěžových testů evropských bank. "Nyní nelze říci, jak vážná ta situace je, alespoň ne do doby, než budou výsledky zveřejněny," prohlásil. "A nejspíš to nebudeme schopni říct ani potom, protože zpráva o zátěžových testech se bude týkat pouze 25 největších bank, ale největší problémy mají menší banky, zvláště spořitelny ve Španělsku a zemské banky v Německu," dodal.
Německá vláda bude spolu se zástupci Francie a Velké Británie o víkendu na summitu nejsilnějších světových ekonomik skupiny G20 bojovat za zavedení bankovní daně, k němuž se včera tyto tři evropské vlády zavázaly (více zde). Blíže neidentifikovaný člen německého vládního kabinetu včera podle CNBC uvedl, že neočekává, že by se Německo o víkendu v kanadském Torontu dostalo pod tlak směrující k zavedení dalších stimulačních opatření pro ekonomiku.
(Zdroj: Die Zeit, CNBC, Bloomberg, MediaFax)