Basilej (ČTK) - Vlády musí rázně snižovat rozpočtové deficity a centrální banky by neměly dlouho otálet se zvyšováním nákladů na půjčky, protože vedlejší důsledky opatření na podporu ekonomiky by mohly vyvolat novou krizi. Uvedla to dnes ve své výroční zprávě Banka pro mezinárodní vyrovnávání plateb (BIS), která je označována za "centrální banku centrálních bank".
Světová ekonomika i finanční trhy se nyní podle banky zotavují, ačkoli oživení ve vyspělých ekonomikách zůstává křehké a je ohrožováno dluhovou krizí v eurozóně. Ekonomiku podle BIS podpořily rozsáhlé vládní výdaje a mimořádné kroky centrálních bank. "Tato mohutná opatření však mají silné vedlejší efekty a jejich nebezpečí začíná být zjevné," uvedla banka. "Kombinace přetrvávajících slabých míst ve finančním systému a těchto vedlejších efektů po tak dlouhé období intenzivní péče vytváří u pacienta hrozbu recidivy," dodala.
Klíčem k zabránění dalším krizím zůstávají podle BIS reformy finančního systému, který ještě zdaleka není zdravý. BIS upozornila, že banky stále ještě nejsou mimo nebezpečí, protože se rýsují další odpisy špatných úvěrů a přetrvávají velké tlaky v oblasti financování.
Skupina předních průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 se na víkendovém summitu v Kanadě zavázala ke snížení svých rozpočtových deficitů na polovinu do roku 2013. Upozornila však, že její hlavní prioritou je podpora hospodářského růstu, a ponechala jednotlivým zemím možnost postupovat vlastním tempem a zvolit takovou politiku, která bude vyhovovat národním zájmům.
G20 tak mimo jiné poskytla zemím možnost vlastní volby, zda zavedou daň na banky, která by měla přinést prostředky k hrazení nákladů na finanční krize. Skupina se rovněž rozhodla poskytnout bankám více času na splnění přísnějších kapitálových pravidel.
G20 se loni dohodla na zavedení nových pravidel pro banky do konce roku 2012. O víkendu však uvedla, že rok 2012 by měl být spíše začátkem než koncem zavádění těchto pravidel (více podrobností zde).
Výročního zasedání BIS ve Švýcarsku se zúčastnili představitelé zhruba stovky centrálních bank a mezinárodních organizací, včetně prezidenta Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta a předsedy americké centrální banky (Fed) Bena Bernankeho.