Krize v Evropě se může rozšířit do Spojených států a způsobit další korekci cen akcií, uvedl Nouriel Roubini, ekonom a šéf společnosti Roubini Global Economics. „To co se v současnosti děje v eurozóně, bude mít nepříznivý dopad na hospodářský růst americké ekonomiky,“ předpovídá.
Hlavním mechanismem nákazy je podle ekonoma oslabující euro, které omezí americký vývoz, široké úvěrové spready pak budou tlačit na růst výnosů u dluhopisů, averze k riziku dále poroste, stejně jako neochota bank vzájemně si půjčovat. Roubini přitom vidí dva hlavní problémy: „Za prvé, je tu nákaza směřující z Evropy do USA, za druhé, příliš mnoho vlád přistoupilo k úsporným opatřením příliš brzy.“
„V eurozóně je pravděpodobná recese s dvojitým dnem, Japonsko jako by právě padalo z útesu… a nyní jsou tu známky zpomalení ekonomického růstu také v Číně,“ dodává ekonom. Zatímco nastoupení fáze fiskálních úspor je podle něj potřeba v Řecku, Španělsku a Portugalsku, země jako Německo, Japonsko a Čína by měly naopak pokračovat ve fiskálních stimulech, upozorňuje.
Ukončení stimulačních opatření v USA by nyní stáhlo ekonomiku zpět do recese, varuje Roubini. Ačkoli prý pokles s dvojitým dnem zatím reálně nehrozí, tempo růstu ve druhém pololetí pravděpodobně poklesne na 1,5 %, přičemž rozpočtový deficit poroste, stejně tak jako nezaměstnanost, a ceny realit budou pokračovat v propadu. „Ačkoli technicky o recesi nepůjde, bude nám to tak připadat, 1,5% růst je dost slabý.“
V důsledku ekonomických problémů Evropy a Japonska vidí Roubini riziko dalšího poklesu akciových trhů. Není však pravda, že by společnosti neměly dostatek kapitálu, jsou „zaplaveny hotovostí“ v důsledku velké opatrnosti a snižování nákladů. Propouštění ale snižuje poptávku, což zase ponechává firmy s přebytečnou kapacitou.
Roubini je mimo jiné známý svými kritickými postoji k fungování Evropské unie a jejím záchranným opatřením mířeným na slabší země. V pondělním sloupku pro Financial Times znovu otevírá otázku budoucnosti Řecka, v níž je podle něj třeba si konečně přiznat, že země čelí nejen krizi likvidity, ale také platební neschopnosti. EU svým záchranným plánem jen oddaluje nevyhnutelný default, čímž riskuje, že bude nakonec bolestnější. Za jediné správné řešení považuje Roubini okamžitou organizovanou restrukturalizaci řeckého dluhu.
Úspory, ke kterým se Řecko v rámci finanční pomoci zavázalo, požadují drakonické fiskální úpravy v řádu deseti procent HDP země. Takové škrty vážně prohloubí recesi, a přesto ponechá poměr veřejného dluhu k HDP na úrovni zhruba148 procent k roku 2016. V takové situaci může i malý šok spustit další dluhovou krizi, varuje Roubini.
Ekonom připomíná situaci Argentiny v letech 1998 až 2001, kdy krize v zemi vyvrcholila neorganizovaným defaultem. „Rozpočtový schodek Argentiny byl na počátku problémů 3 % HDP, řecký je 13,6 %. Veřejný dluh argentinské vlády činil 50 procent HDP, dluh Řecka je nyní 115 procent a stále roste. Deficit běžného účtu Argentiny činil dvě procenta HDP, Řecko je na 10 procentech. Jestliže byla Argentina nesolventní, Řecko je nesolventní na druhou nebo na třetí,“ argumentuje Roubini.
(Zdroj: CNBC, FT)